Na rozdíl od kolegy Ondry Bešťáka, který se zhostil tvorby posledního dílu tohoto seriálu (o výběru herních notebooků), mám práci trochu zkomplikovanou tím, že "notebooky pro studenty" jsou ještě volněji definovaná kategorie než notebooky herní. Rozsekněme to tedy hned na začátku a určeme si dvě hlavní kategorie podle způsobu použití. Než totiž začnete vůbec notebook vybírat, je dobré si sednout a popřemýšlet, k čemu jej vlastně chcete; u herního notebooku je to jasné – na hry – ale u studentů připadá v úvahu několik různých způsobů použití.
První kategorii označme jako mininotebooky. Nemám teď na mysli jen desetipalcové netbooky; hlavním kritériem je ale v každém případě mobilita a výdrž na baterii, výkon či kvalita displeje jsou až na druhém místě. Může jít podle vašich finančních možností o cokoliv od desetipalcového netbooku za pět tisíc po Lenovo ThinkPad X230. Buďte ovšem varováni: takový notebook může být sice jako dar z nebes, ale jen v případě, že k němu máte ještě druhý počítač – třeba nějaký slušný desktop. Proč, to si povíme dále.
Druhou kategorii nazvu třeba univerzální notebooky. To neznamená, že vám kromě práce budou umět i uvařit kávu; v tomto konkrétním výběru to bude označovat ty, které mají dostatečnou mobilitu na každodenní přenášení, ale zároveň jsou větší, těžší, výkonnější a hlavně pro dlouhodobé používání pohodlnější než malé, lehké notebooky.
Netbook není univerzální
Teď se pokusím vysvětlit rozdíly mezi oběma kategoriemi na dvou příkladech:
- Příklad číslo 1: Zuzka nastupuje na první ročník vysoké školy. Škola je v jejím rodném městě, kvůli šetření nákladů zatím bude nadále bydlet u rodičů, kde má svůj pokoj a zázemí. Doma má počítač, ale ten už je docela starý, a ráda by si pořídila notebook, který by mohla nosit přednášky a zároveň by jej mohla používat i doma na běžné činnosti, ať už to bude chatování na facebooku nebo psaní seminárek do školy. Zároveň je to ale náruživá hráčka a ráda by zkusila třeba Battlefield 3 v multiplayeru. Její rozpočet je 25 000 Kč.
Protože Zuzka chce hrát, udělala by nejlépe, kdyby si koupila stolní herní sestavu střední třídy (okolo 15 000 s DPH poskládáte už docela slušnou mašinu; navíc se dá očekávat, že nebude muset znovu kupovat periferie, protože jí zůstaly z minulého PC). Na stolním PC může hrát i pohodlně psát. K tomu si dokoupí některý z notebooků první kategorie, třeba nějaký jedenáctipalcový notebook za cca 8 tisíc, a ten bude nosit do školy na přednášky.
- Příklad číslo 2: Adam se dostal na technickou školu na opačné straně republiky – je třeba z Břeclavi a vzali ho na ČVUT. Obor, který bude studovat, vyžaduje mnoho práce doma, a to včetně 3D modelování v CAD. V Praze bude bydlet na koleji, kde nebude dost dobře možné nainstalovat stolní počítač s pořádným monitorem – už jen dopravit jej z Ostravy do Prahy by bylo peklo, nemluvě na to, že kolejní pokoj je mrňavý. Na druhou stranu na přednáškách notebook využije jen těžko; stejně není možné při psaní poznámek bez opravdu dobrého dotykového displeje zapisovat komplexní rovnice a grafy; na technické obory je obecně lepší tužka a papír.
Adam tedy samozřejmě udělá nejlépe, když si koupí velký (minimálně patnáctipalcový) notebook. Na prvním místě tady bude výkon a displej, hlavně jeho rozlišení – ve 1366 × 768 totiž nevymodeluje nic, i když máte úhlopříčku displeje 15 nebo 17 palců. I ve Full HD na 15,6″, což je ta největší, kterou bych u školního notebooku byl schopný snést, to nebude legrace; pokud místo na koleji dovolí, určitě by nebylo od věci třeba časem dokoupit i pořádný stolní monitor, při jehož výběru bude nápomocna příslušná sekce na ExtraHardware. Prý jsou všichni hrozně nadšení z Dellu U2412M, ale to už odbíháme od tématu.
Tato druhá kategorie se v podstatě překrývá s multimediálními notebooky, jejichž výběr jsme naposledy dělali v dubnu. Nebudeme se proto v dalších kapitolách opakovat, i když na trhu samozřejmě jsou i novinky (za zmínku stojí třeba Lenovo IdeaPad Y580). Jen mějte na paměti, že není od věci koupit některý z těch lehčích a k němu v každém případě pořádný batoh.
- Příklad číslo 3: Martin bude stejně jako Adam bydlet na koleji. Hry ho ale moc nelákají, radši si jde zasportovat nebo do hospody, a studuje školu, kde připadá v úvahu psaní poznámek na počítači. Nic moc jiného než Facebook, Office a sem tam nějaký ten film nebo seriál na notebooku neprovozuje a navíc chce co nejvíc ušetřit.
Pro Martina připadají v úvahu dvě možnosti: pokud chce opravdu ušetřit, může vzít zavděk jednou ze superlevných patnáctek, o kterých jsme vám nedávno připravili čtyřdílný test. Na jeho použití mu to bez problémů vystačí. Tyto notebooky ale budou nejvhodnější v případě, že oželí nošení počítače na přednášky, nebo to aspoň nebude dělat denně – notebook se mu jinak dost pronese (aspoň bez pořádného batohu) a navíc tyto nejlevnější stroje nemívají nijak hvězdnou mechanickou odolnost.
Druhá možnost je koupit nějaký třináctipalcový notebook. I ten při jeho nenáročném použití bude stačit, jen si asi bude muset pro psaní seminárek dokoupit pořádnou, velkou klávesnici – bez numerického bloku se totiž na mnoha oborech prostě neobejdete. Výběr třináctek (a Ultrabooků) jsme dělali v únoru, takže už nebude stoprocentně aktuální, ale minimálně první kapitola s obecnými pravidly je užitečná i nyní. V tomto díle budeme třináctipalcové notebooky řešit jen aktuálně.
Pozor na pozornost
Kategorie máme víceméně vymezené. Samozřejmě nejsou univerzálně platné a to, co se hodí přímo pro vás, je individuální. Tohle rozdělení by vás ale mělo přinutit zamyslet se nad tím, jak notebook spíše využijete. Samozřejmě je také pro začínajícího vysokoškoláka předem odhadnout, jestli notebook na přednáškách využije; pokud máte kontakt na někoho, kdo obor již studuje (třeba na nějakém fóru), zkuste se tam zeptat na reálné zkušenosti ostatních.
Taky se ještě rozmyslete, jestli opravdu notebook do školy vůbec potřebujete. Pokud budete v cizím městě na koleji nebo na privátě, pak samozřejmě nějaký počítač nutně potřebujete, nemůžete veškerou práci nechávat na víkendy kdy pojedete domů k rodičům. Ale když studujete ve svém rodném městě, rozmyslete si to. Během svého studia jsem notebook (netbook) s sebou obvykle nosíval, ale jakákoliv snaha o psaní poznámek se dost rychle zvrhla v ignorování výuky a surfování po internetu, z přednášek jsem si toho obvykle příliš neodnesl. Notebook připojený ke školní Wi-Fi je strašné pokušení, kterému se dost těžko odolává.
Nakonec ještě pár nepříliš souvislých, ale důležitých rad:
- Pokud budete tahat notebook na přednášky, výdrž je extrémně důležitá. Spousta škol, včetně těch velkých a prestižních (dívám se na tebe, Masarykova univerzito!), ve svých přednáškových sálech nemá zdaleka dostatečný počet zásuvek a před každou dvojhodinovkou se tak strhne nelítostný souboj o těch pár volných. Váš notebook buď vydrží podstatnou část dne na baterii, nebo z něj budete mít těžítko.
- Zvlášť některé studijní obory se prostě neobejdou bez numerické klávesnice, typicky třeba historici. Psát v každé větě letopočet na horní řadě alfanumerického bloku prostě není legrace.
- Před koupí si zkuste najít pár recenzí a uživatelských zkušeností zvoleného modelu a podívejte se, co píší o provozním hluku. Není nic horšího, než když váš v zoufalé snaze uchladit tavící se komponenty ječící větrák ruší celý sál...
A teď už se pojďme podívat, co se zrovna dá najít na trhu.
Malý přehled doporučených mininotebooků
Nejdříve se podíváme na netbooky. Rozhodně doporučuji kupovat spíše jedenáctipalcové modely; ty desetipalcové totiž mají snad bez výjimky naprosto strašlivé rozlišení displeje 1024 × 600 bodů. Na tom se prostě nedá skoro nic udělat, při otevření wordovského dokumentu se vám na obrazovku vejde ani ne půl stránky a uscrollujete se k smrti. Připlaťte si pár stovek a kupte jedenáctku s rozlišením 1366 × 768, použitelnost je někde úplně jinde.
Pozor si dejte na procesory. Ne zrovna málo jedenáctipalcových levných notebooků má nepříliš vhodnou kombinaci poměrně slabé, tříčlánkové baterie a dost žravého procesoru typu Celeron 877 s TDP 35 W. Na rozdíl od dražších, výkonnějších procesorů paradoxně takovýto Celeron bude žrát ještě více – protože je slabý, poběží častěji na vyšší frekvenci než výkonnější Core i3. Velmi povedené a extrémně úsporné Atomy N2600 a N2800 zase zatím do jedenáctek nikdo nedává, jen do několika málo 10″ netbooků, takže v této kategorii bude v současnosti asi nejrozumnější volba nějaký AMD Brazos – E-350 či E-450. Slabší Ontaria od AMD (C-50 a C-60) spíš neberte, jsou opravdu neuvěřitelně pomalá; tyto procesory se hodí do hodinek, ne do počítačů.
Acer TravelMate B113
Tahle novinka od Aceru nebyla uvedená s takovou parádou jako nové Aspiry, ale ceny, za které je nabízena, jsou přímo úžasné. Jde o jedenáctipalcový notebook s hmotností parádních 1,4 kg; ceny začínají na famózních sedmi tisících – momentálně je to asi nejlevnější jedenáctipalcový notebook s rozlišením 1366 × 768 bodů na trhu. Jako doplněk ke druhému, většímu počítači působí přímo skvěle.
Za 10 500 Kč se prodává konfigurace s Core i3-2377M a příplatek se pozitivně projeví na výkonu i výdrži – se základními Celerony a Pentii hlavně výdrž opravdu hvězdná nebude. Nejlevnější varianta s plnohodnotným operačním systémem W7 Home Premium (a Celeronem 877) se prodává za 9 000 Kč. A pozor, některé eshopy (třeba Alfa.cz) jej nesprávně označují jako Acer B1.
Acer TravelMate B113 | |
Celeron 877, 2 GB RAM, 320GB HDD, bez OS | 7 000 Kč |
Celeron 877, 4 GB RAM, 320GB HDD, W7 Home Premium | 8 800 Kč |
Core i3-2377M, 4 GB RAM, 500GB HDD, bez OS | 10 200 Kč |
Lenovo IdeaPad S205
Jedenáctipalcový IdeaPad je dalším téměř ideálním kandidátem. Na místo procesorů Intelu nabízí AMD Brazos zmiňovaný na začátku kapitoly; díky tomu bude mít nižší výkon, ale na Office nebo filmy stále postačí, a lepší výdrž. Váží necelé kilo a půl (o kousek více než Acer), oproti němu má ale větší, šestičlánkovou baterii. Výborná bude bezesporu klávesnice, stejná jako na ostatních IdeaPadech, jen samozřejmě zmenšená. Nevýhodou oproti Aceru je kromě vyšší ceny za nejslabší model také lesklý displej, který vám asi bude působit potíže při intenzivním osvětlení.
Kromě S205 se na trhu objevuje i model S206, vybavený také procesory AMD, ale řady Ontario – opět viz úvod této kapitoly. Tyto procesory jsou opravdu velmi slabé, s Brazosem budete nepochybně spokojenější.
Lenovo IdeaPad S205 | |
AMD E-450, 4 GB RAM, 500GB HDD, bez OS | 7 900 Kč |
AMD E-450, 4 GB RAM, 500GB HDD, W7 Home Premium | 9 900 Kč |
Samsung 305U
Tento nepříliš známý kousek zdá se kombinuje výhody Lenova i Aceru: má procesor AMD E-450, dost paměti a velký disk a zároveň i matný displej. Trochu to kazí jen čtyřčlánková baterie, která ovšem přináší i pozitivum ve formě opravdu extra nízké hmotnosti – méně než kilo a čtvrt. Milovníkům Linuxu také určitě nepůjde pod nos fakt, že jsem nikde nenašel konfiguraci bez systému; základní cena proto začíná výše než u bezsystémových variant předchozích dvou notebooků. Pořád se ale drží pod deseti tisíci.
Samsung 305U | |
AMD E-450, 4 GB RAM, 500GB HDD, W7 Home Premium | 9 990 Kč |
Lenovo ThinkPad Edge E135
Sice nejsem nadšený z toho, že Lenovo má jako jediné v této kapitole dva zástupce, ale E135 prostě vypadá tak lákavě, že jej nemohu nezahrnout. Jde o novou generaci oblíbené řady Edge v jedenáctipalcové variantě a je sice o něco dražší než ostatní (téměř 10 000 korun bez OS), ale má pár vlastností, které cenu ospravedlňují.
Předně je to trackpoint: hlavně u malých notebooků je to prostě nesrovnatelně lepší polohovadlo než touchpad – kvůli výrazně menším nárokům na místo. Malý touchpad se používá špatně, ale u trackpointu nemusíte vůbec hýbat rukou. Čím menší notebook, tím víc to oceníte. Kromě toho je tady opět výbava od AMD (Brazos; pravda, slabší než u ostatních, ale ne o mnoho), matný displej, kvalitní klávesnice a šestičlánkový akumulátor, který slibuje výdrž až 7,5 hodiny. Kolik to bude ve skutečnosti nevíme, ale dá se odhadnout, že to bude ze všech levných jedenáctek nejlepší.
Lenovo ThinkPad Edge E135 | |
AMD E-300, 4 GB RAM, 320GB HDD, bez OS | 9 700 Kč |
AMD E2-1800, 4 GB RAM, 500GB HDD, W7 Home Premium | 12 200 Kč |
HP Pavilion dm1-4100sc
Poslední ve výběru je nejmenší Pavilion od HP. Jak je u tohoto výrobce zvykem, každé označení má jednu konfiguraci, takže tady není moc co rozebírat: procesor od AMD, 4 GB paměti, 500GB disk a HD displej jsou tady běžné parametry. HP se odlišuje dodávanou externí DVD vypalovačkou, to ostatní nenabízí, ale tohle příslušenství si stejně tak dobře můžete pořídit sami za pár stovek. Varianta bez systému tady opět není.
HP Pavilion dm1-4100sc | |
AMD E-450, 4 GB RAM, 500GB HDD, W7 Home Premium | 11 500 Kč |