Podle výzkumu se s kybernetickou agresí setkalo 41 % dětí. Problémem je i seznamování

12. 6. 2019

Sdílet

Výzkum Centrum prevence rizikové virtuální komunikace ukazuje, jaké sociální platformy děti používají a jakým rizikům na nich čelí. K agresi v digitálním prostoru dochází běžně.

Co ohrožuje děti na internetu? Témata jako kyberšikana nebo kybergrooming nejsou vyloženě nová, což je tedy relativní s ohledem na to, že internet se nejen do českých domácností dostal v posledních deseti dvaceti letech. Problematika kyberšikany je momentálně medializována díky projektům jako Dítě v síti nebo specifičtěji zaměřeným a aktuálně natáčeným dokumentem V síti dvojice Klusák a Chalupová.

Dne 11. června 2011 proběhla tisková konference, která představila výsledky rozsáhlého průzkumu zkoumajícího chování dětí na internetu. Průzkumu se zúčastnilo 27 177 dětí ve věku 7–17 let. Výsledky představili dokumentární režisér Vít Klusák, O2 zastupovala Marie Mališková a Univerzitu Palackého, resp. Centrum prevence rizikové virtuální komunikace, pak docent Kamil Kopecký. Právě tyto subjekty na studii spolupracovaly. Hlavními jsou Kamil Kopecký a René Szotkowski z Univerzity Palackého.

Jaké služby děti používají?

České děti tráví volný čas převážně na sociálních sítích. Používá je dokonce 52 % dětí ve věku od 7 do 12 let, které tak nesplňují věkový limit pro jejich používání. U starších mezi 13–17 roky pak sociální sítě vedou se 76 %, i když na druhém místě jim zdatně konkurují videoslužby, jež pravidelně navštěvuje 56 % dotázaných. Skoro 40 % pak tráví čas i na online encyklopediích.

Jaké sítě vedou? Téměř každý sleduje YouTube, který byl do „sociálního“ výběru zařazen, protože sám funguje jako malá sociální síť, jež umožňuje komunikaci a sdílení obsahu. Poměrně vyrovnané jsou další příčky, kde Facebook je největší. Následují MessengerInstagram. Výraznou pozici si již vydobyl mladý TikTok, na který jsem nedávno upozorňoval. Více prozrazuje graf:

Troufám si tvrdit, že dospělá populace TikTok vůbec nezná. Je ale zajímavý ještě z jednoho důvodu. Jak ze studie vyplynulo, dnes už ho používá více než čtvrtina dětí, zejména zaujal ty nejmladší. V roce 2017 ve srovnatelném výzkumu jeho předchůdce Musical.ly používalo jen procento dětí. TikTok tedy úspěšně přitahuje věkovou skupinu 10–11 let, zatímco Facebook a Instagram děti začínají používat až ve 12–14 letech.

TikTok si tedy vychovává svou generaci uživatelů a uživatelek, pokud s ním ovšem vydrží. Proto o něm ještě uslyšíme a nelze se divit, že ho Facebook kopíruje. Jeho popularitu v demografické skupině lze pochopit, protože jeho specialitou jsou krátká hudební videa. Autoři studie vypichují dále nárůst Tellonymu. Používá ho 13 % dotázaných. To sice zatím není bůhvíjak vysoké číslo, ale za pozornost bohužel stojí, viz dále. Umožňuje anonymně komunikovat, takže se můžete ptát svých přátel, co si o vás myslí. Nebo odpovídat. Tušíte, v čem je problém?

Přínosy a problémy v digitálním prostoru

Co z výše uvedeného vyplývá? Zatímco je potěšující, že mladí lidé používají vzdělávací služby, za nebezpečné autoři výzkumu označují to, že sociální sítě používají děti pod věkovou hranicí 13 let. Děti sledují málo závadného videoobsahu, naopak ve 22 % sledují vzdělávací videa. Častěji se ale setkávají s tím, že je spolužák nebo spolužačka bez souhlasu vyfotí (stalo se to 36 % dotázaných) či natočí (23 %).

Zdaleka nejproblematičtější je ovšem kybernetická agrese. Autoři jsou mírně pozitivní, protože od posledního měření v roce 2014 se objem agrese mírně snížil. Nějaký typ kyberagrese nicméně zažilo 41 % dětí. S verbální typem agrese se setkalo 27 % dětí. Rozšířené je také ovládnutí cizího účtu (13 %) a zneužití ponižující fotografie dítěte (situaci zažilo 12 % dětí). V rámci kyberšikany na Instagramu je často zneužíván již zmíněný Tellonym. Myšlenka, že si můžete anonymně skládat poklony, se obrátila, řešilo se to už vícekrát i v zahraničí.

Většina útoků trvala méně než týden a nejběžnějším místem, kde k nim dochází, je nepřekvapivě stále Facebook, případně pak Messenger nebo Instagram. S výraznějším odstupem následují SMS/MMS, YouTube a další, viz druhý graf. Útoky většinou přichází od vrstevníků a vrstevnic (30 %) nebo od bývalých kamarádek a kamarádů (16 %).

Ani seznamování přes síť není dětem cizí. Tuto možnost jich využilo už 27 % a na schůzku pak vyrazilo 70 % z nich. Chování výzkumníci považují za rizikové, protože na schůzku může dorazit někdo úplně jiný. Oblast právě prozkoumávají Chalupová a Klusák ve svém dokumentu. Zjistili, že není neobvyklé, že na síti děti ">oslovují dospělí lidé, kteří děti nějakým způsobem zneužívají, viz video níže. Zjištění by měla být vodítkem pro rodiče, aby věděli, na jaké problémy se zaměřit.

ICTS24

Kompletní a téměř 30stránkovou výzkumnou zprávu najdete na webu projektu O2 Chytrá škola, který pod záštitou MŠMT financuje Nadace O2.

Zdroje: výzkumná zpráva | tisková zpráva | tisková konference via DVTV