Úřad vlády včera zveřejnil čtyři zprávy studie Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v České republice včetně souhrnného reportu, jak upozornila Lupa.cz. Studii zpracoval tým lidí Technologického centra Akademie věd ČR, Českého vysokého učení technického v Praze a Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Z větší části přeskočím řeči o tom, že umělá inteligence je velké téma a bude tématem stále důležitějším. Investice do ní by v Evropské unii měly v roce 2020 vyrůst na min. 20 miliard eur. Zapojení do výroby může významně zvednout potenciál ekonomiky. V Česku je výroba důležitá, proto by zapojení umělé inteligence na nás mělo mít velký dopad na zaměstnanost:
„Bezprostřední přínos automatizace pro zaměstnance i zaměstnavatele spočívá v přebírání rutinních a opakovatelných, potažmo i namáhavých pracovních činností stroji a uvolňování kapacity lidských zdrojů pro kreativnější pracovní činnosti s vyšší přidanou hodnotou lidské práce.“
Jsme na její nástup připraveni? Za prvé máme obtížnou startovací pozici:
„ČR však nemá pro zavádění technologií AI příliš dobré výchozí podmínky. Většina domácích firem se nachází na konci hodnotových řetězců (GVC) nebo je pod zahraniční kontrolou, a lze tedy předpokládat, že kontrolu nad zaváděním inovací budou mít zahraniční centrály. Pro domácí VO a zejména firmy dodávající AI řešení to znamená nutnost silné orientace na zahraničí, kam mohou tato řešení dodávat.“
Z hlediska projektů není účelová podpora vědy a výzkumu ideálně směřována: „Některé obory, které budou výrazně ovlivněny nasazením AI a automatizací, nejsou zatím v ČR dostatečně pokryty aplikačním VaV.“ Tyto obory tím mohou být znevýhodněny. K dalším komplikacím v oblasti vědy a výzkumu patří nedostatečné zaměření na umělou inteligenci ve strategicko-koncepčních dokumentech, skrze které by stát měl komunikovat svoje potřeby.
Analýza SWOT ze souhrnné zprávy o stavu umělé inteligence v ČR
