Hlavní navigace

Zkušenosti: Amilo Mini Ui3520 & Mac OS X (+VIDEO)

1. 4. 2009

Sdílet

 Autor: Redakce

Od chvíle, kdy jsem si koncem loňského roku pořídil mininotebook Amilo Mini Ui3520 od Fujitsu-Siemens Computer jsem koketoval s myšlenkou nainstalovat na něj Mac OS X. Nebylo to vůbec jednoduché: přestože má tento notebook stejný (tedy stejně pomalý) disk jako je v MacBook Air, jádru systému se jeho připojení prostřednictvím ZIFS konektoru příliš nezamlouvalo. Problém byl také s bezdrátovou kartou: čipset Atheros AR5007EG je černou můrou pro cokoli jiného než je Microsoft Windows (nebyl schopen v šifrovaných sítích fungovat korektně ani v Linuxu), navíc je osazen na desce poloviční velikosti, než je běžné.

A to je problém, protože všechny náhražkové karty s kompatibilními čipsety jsou dvakrát tak velké. A tak po třech měsících pokusů o rozchození této karty v Mac OS X jsem přistoupil k drastickému řešení: skalpelem vyříznout odpovídající ovor v horním šasi v sekci pod klávesnicí.

Tím však nebyl všem problémům konec: nově instalovaná Wi-Fi karta s čipsetem Ralink 2700E funguje na výbornou i v sítích IEEE802.11n, dosah signálu je velmi dobrý a její spotřeba je o 1 W nižší, než původní Atheros. Abych však ale dosáhl funkčního zvukového výstupu (integrovaný kodek Realtek ACL269), musel jsem sáhnout po kompilaci vlastního jádra systému (v mém případě Darwin 9.6). Tím je vše v mém notebooku funkční.

WT100

A jaké jsou zkušenosti: problémy jsou pouze s hibernací, tak se zkrátka někdy nepovede. Výdrž na baterie je srovnatelná s výdrží pod Windows XP, rychlost pro běžnou práci více než dobrá (o chlup vyšší, než na testovacím Macu Mini s G4 procesorem), akcelerace grafických funkcí stoprocentní včetně fukčního výstupu na externí monitor. Zkrátka pokud hledáte malý mininotebook s velmi robustním tělem které lecos vydrží (a nebojíte se trochy úprav), není nakonec Amilo Mini Ui3520 nejhorší volba. A jeho ExpressCard/34 slot pochopitelně funguje také‚Ķ