Jak už možná tušíte, není to
(zatím) tak, že by Intel rezignoval na svůj ekosystém a zase
začal přímo navrhovat procesory s architekturou ARM –
což už v dobách StrongARMů/XScale dělal, je to ale právě
deset let, co dotyčnou divizi prodal Marvellu. V tomto ohledu
si Intel tvář zachová, čipy s architekturou ARM ale začne
ve svých továrnách vyrábět na zakázku pro jiné. Tzv. „Foundry“
byznys není pro Intel novinkou a už v minulosti se v něm
mohla jádra ARM objevit například jako součást FPGA, ale Intel
byl takto otevřený doposud jen k těm klientům, kteří mu
přímo nekonkurovali. Právě tato zásada ale nyní padá. Nově
oznámení klienti budou v továrnách vyrábět s jádry
ARM mobilní čipy, tedy přesně ten artikl, který je pro Intel
nejvíce problematický, jelikož se proti němu v masivním
trhu telefonů nedokázal prosadit.
Partnerství ARM – Intel
Tentokrát lze říci, že otevření
továren ARMům bude skutečně důsledné. Intel totiž partnerství
uzavírá se samotnou firmou ARM a oficiálně oznámil podporu
licenčního IP ARMu na svých výrobních linkách. Továrny Intelu
tak budou přímo kompatibilní s čipy vyvinutými nad nástroji
a IP ARM Artisan včetně POP. To znamená, že návrháři
budou mít umetenou cestičku k implementaci svých SoC, ARM jim
do značné míry pomocí těchto knihoven připraví půdu pro
snadné použití jader ARM Cortex a dalších komponent na
daném procesu. ARM poskytuje IP Artisan pro hlavní výrobní závody
(zejména tedy TSMC, ale i UMC, GlobalFoundries), a Intel
se jeho podporou dostává do tohoto „mainstreamu“ výrobních
partnerů. Pro typického vývojáře mobilních procesorů ARM se
tedy rázem stává mnohem atraktivnější volbou.
Pro ARM by spolupráce měla být
výhodná tím, že otevře jeho klientům možnost vyrábět na
velmi pokročilém procesu. Spolupráce by se totiž měla týkat
připravovaného 10nm procesu, právě pro nějž má být IP Artisan
a POP dostupné. ARM při této příležitosti Intel –
respektive divizi Intel Custom Foundry, zajišťující zakázkovou
výrobu – označuje za „lídra“ polovodičové výroby.
Sebe za lídra v návrhu procesorů a fyzických bloků
a partnerství za oboustranně výhodnou spolupráci, která prý
není čerstvou novinkou, ale probíhala delší dobu.
Na 10nm procesu Intelu jsou skrze IP
ARMu zatím pro integrování do čipů „podporována“ dvě jádra
řady Cortex. Nejde ale zdá se o žádnou z již uvedených
architektur (Cortex-A35, A72, A73), neboť materiály ARMu hovoří
o „budoucích pokročilých členech rodiny Cortex A“.
Patrně jde tedy o CPU nové generace, což dává smysl
vzhledem k tomu, že uvedení hotových čipů je ještě značně
vzdáleno, 10nm ARMy vyráběné u Intelu se nejspíše neobjeví
dříve než za dva roky. ARM uvádí, že bude podporována
konfigurace big.LITTLE i monokulturní, takže ony dvě
architektury jsou patrně výkonné (jako A57) a úsporné jádro
(jako A53).
ARM Artisan Physical IP
Intel na IDF uvedl jména vybraných
pěti z klientů, kteří služby jeho Custom Foundry využívají.
Tři z nich nejsou novinkou (Altera s 14nm FPGA, Netronome
a Achronix s 22nm síťovými čipy), avšak další
dvojice už ano a patrně už jde o první uživatele,
kteří by mohli u Intelu vyrábět ony „nepřátelské“
mobilní ARMy. Prvním je čínská firma Spreadtrum, která měla
s Intelem partnerství
už ohledně Atomů SoFIA, nyní však bude na jeho 14nm procesu
vyrábět vlastní čipy. Jelikož se věnuje právě mobilním SoC,
lze čekat, že její produkt bude spadat do této kategorie.
LG u Intelu vyrobí 10nm SOC
A konečně pátým klientem je LG
Electronics, což je velká společnost, které podobně jako další
výrobci v časech smartphonové exploze přistoupila k návrhu
svých vlastních SoC pro mobily. V továrnách Intelu bude
nejspíše vyrábět právě ty a Intel přímo potvrzuje, že
u nich bude použit 10nm proces. LG je tedy asi prvním klientem
používajícím ono IP, které tento týden ARM s Intelem pro
10nm proces druhého jmenovaného slavně oznámili.
Při čtení těchto zpráv si asi
leckdo z vás vzpomene na to, že letos na jaře Intel oficiálně
připustil zrušení svých SoC řady Atom (SoFIA, Broxton),
přesně těch, které měly mobilním ARMům konkurovat. Firma si
sice vyhradila možnost, že se na tento trh zase zkusí vrátit,
nicméně asi bude hledána kauzalita mezi oběma kroky. Tedy že
Intel připustil výrobu mobilních čipů ARM například pro firmu
LG proto, že po rezignaci na vlastní x86 alternativu mu už takové
ARMy nejsou konkurencí.
Přesnější však asi bude, že
motivace je ekonomická. Objem výroby mobilních SoC je obrovský
a pro poskytovatele výrobních linek je v nich tudíž
mnoho peněz. Firma pro své továrny alternativní využití
potřebuje a je tedy logické, že se pokouší pro divizi Intel
Custom Foundry najít klienty v této lukrativní oblasti,
odsouvajíc „hrdost“ stranou. Tímto způsobem sice nebude Intel
na mobilním trhu mít podíl jako dodavatel čipu, bude však přesto
inkasovat. Navíc mu to může otevřít příležitosti k prodeji
jiných produktů, než jsou procesory – například modemů,
na něž se momentálně v mobilní oblasti snaží soustředit.
