Facebook a Evropský parlament. Jak Zuckerberg (ne)vysvětlil ochranu uživatelských dat

25. 5. 2018

Evropský parlament Zuckerberga nešetřil. Setkání bylo kratší než to před měsícem v Americe, byly však položeny klíčové otázky týkající se chování Facebooku a jeho přístupu k soukromí uživatelů a uživatelek. Zuckerberg neodpovídal příliš konkrétně, další odpovědi dodal písemně o den později. Co jsme se dozvěděli?

Setkání Zuckerberga a europarlamentu

V úterý 22. května 2018 proběhlo setkání konference předsedů a předsedkyň Evropského parlamentu s Markem Zuckerberga. Hodnotově navazovalo na podobné dubnové setkání amerického senátu se šéfem a zakladatelem největší online sociální sítě světa. Tato setkání jsou reakcí na skandál s Cambridge Analyticou, po němž se světa začal více zajímat o soukromí na Facebooku a o ochranu uživatelských dat.

Je také nutné dodat, že v pátek 25. května v Evropské unii začíná platit GDRP, které nejen po Facebooku vyžaduje citlivější zacházení s uživatelskými daty. Co jsme se na setkání, kde se ředitele obrovské technologické firmy střetl s protipólem v podobě regulačního orgánu, jenž se snaží regulacemi chránit občany a občanky, dozvěděli? Jak probíhalo?

Smysl setkání

Je otázka, jestli byl vhodně nastaven formát setkání. První hodinu prezentovali své otázky předsedkyně a předsedové Evropského parlamentu, Zuckerbergovi pak zbylo pouze kolem 20 minut na odpovědi s tím, že byla překročena plánovaná doba setkání. I za 20 minut se ale dá zodpovědět řada otázek, přičemž Zuckerberg mluvil většinou obecně a mnoho konkrétních odpovědí nenabídl.

Svou frustraci někteří vyjadřovali hned v závěru setkání, někteří se pak také ozvali v médiích. Ska Keller pro CNBC uvedla, že Zuckerberg neposkytl žádné odpovědi s tím, že formát setkání byl nastaven tak, aby byl šéf firmy nucen odpovědět hned na místě, nikoli později. Jenže po 20 minutách svého projevu Zuckerberg upozornil, že už byla plánovaná doba setkání překročena o 15 minut.

Své vystoupení tím ukončil s tím, že další otázky rád zodpoví později. Následovaly nespokojené reakce. Jan Philipp Albrecht vyzval Zuckerberga, aby aspoň krátce uvedl, jestli Facebook umožní používání WhatsAppu jako samotné platformy, která nebude sdílet data s Facebookem. Lamberts si vzápětí postěžoval na to, že nebyla zodpovězena ani jedna z jeho šesti binárních otázek, např. jestli bude možné, aby uživatelé a uživatelky unikli cíleným reklamám.

Zuckerberg zopakoval, že odpovědi dodá později. Verhofstadt navrhl prezidentovi Parlamentu, aby Zuckerbergovi předal otázky všech členek a členů orgánu, kteří se zúčastnili setkání, s tím, že na ně ředitel firmy odpoví písemně. Antonio Tajani, ředitel Parlamentu, s tím souhlasil. Dne 23. května firma na profilu Facebook Brussels publikoval přehled 18 otázek a odpovědí.

Hlavní témata a dotazy Evropského parlamentu

K těm se dostaneme později. Podívejme se nejdříve, co padlo přímo během setkání. Zuckerbergova slova možná nebyla vždy uspokojivá, ale členové a členky orgánu byli připraveni dobře a aspoň dle mého názoru vesměs kladli velmi dobré otázky. Přestože bylo kratší, ukázalo se být důležitějším než zmíněné setkání s americkým senátem.

Nejdříve se pokusím krátce shrnout nejfrekventovanější témata, dotazy nebo připomínky:

Zuckerberg se roky často za něco omlouvá. Má ale platformu pod kontrolou? Může ji mít pod kontrolou a snaží se o to dostatečně?
Proč se Zuckerberg v roce 2015, kdy se dozvěděl o zneužití uživatelských dat Cambridge Analyticou (CA), rozhodl o problému neinformovat dotčené uživatele a uživatelky?
Je případ CA jen špičkou ledovce? Může Facebook zaručit, že v minulosti nedošlo k jinému rozsáhlému zneužití dat?
Jak Facebook zaručí, že nedojde k dalšímu podobnému skandálu jako v případě CA?
Kdo konkuruje Facebooku? Není Facebook tak silný monopolní subjekt, že by se měl rozdělit?
Stínové profily. Přestane Facebook sbírat data o těch, kdo službu aktivně nepoužívají? Mohou tito jedinci získat kopii všech takových dat, která o nich Facebook nashromáždil, případně budou je moci ze sociální sítě odstranit?
Cílené reklamy. Budou si lidé moci zvolit, aby na ně reklamy nebyly cíleny?
Kdy a jak Facebook dodrží pravidla nastavená GDRP? Sbírat by neměl data o neuživatelkách a neuživatelkách, také by měl kompenzovat ty, kdo jsou poškozeni protizákonným sběrem dat. Udělá to?
Zvládne se Facebook regulovat sám? Padl názor, že Facebook je monstrum ničící demokracii a společnost.
Neutralita platformy. Jaká jsou kritéria a kdo určí kritéria pro odstraňování obsahu ze sociální sítě?
- Padla výtka, že kromě falešných účtů šířících dezinformace, nenávist apod. byly odstraněny také legitimní účty jen na základě politického názoru. Neznevýhodňuje algoritmus politické příspěvky z jednoho spektra nad jinými?
- Chování Facebooku v otázce mazání příspěvků bylo označeno za totaliřáské. Tak mocný nástroj měl mít transparentně a jasně stanovená pravidla pro mazání obsahu.
Zaváže se Facebook k tomu, že bude poskytovat transparentní informace o velkých politických kampaních (jako Brexit) vedených na sociální síti? Tyto reporty by měly obsahovat jak údaje o rozpočtu, tak o tom, na koho byly reklamy cíleny.
Zaváže se Facebook platit daně a neodvádět finance do daňových rájů?
Lze změnit byznysový model služby a vrátit se k základní myšlence, že je Facebook komunikační nástroj?

Oko

Zuckerbergovy reakce

Zuckerberg na omezeném prostoru mluvil obecně a vesměs opakoval věci, které už dříve různými formami sdělil. Projděme si v bodech, co konkrétně k jednotlivým tématům řekl.

Závadný obsah

Šéf Facebooku uvedl, že terorismus, hate spech nebo šikana nemají na Facebooku místo. Fungovalo to tak, že takový obsah hlásili uživatelé a uživatelky sociální sítě. Ta se dnes snaží takový obsah proaktivně blokovat sama. Díky umělé inteligenci zachytí 99 % obsahu spojeného s teroristickými skupinami ISIS a Al-Káida, takže je obsah odstraněn dříve, než je publikován.

Dále umělá inteligence odhaluje, zda se někdo chystá spáchat sebevraždu. Byly najaty tři tisíce lidí, kteří s těmito jedinci naváží komunikaci do deseti minut. Snaha jednat proaktivně existuje, byť je to někdy obtížný závod s časem. Konkrétní číslo bylo uvedeno jen pro obsah spojený se dvěma teroristickými skupinami.

Fake news

Podle Zuckerberga fake news na sociální síti nechce nikdo. Facebook identifikoval tři zdroje smyšlených nebo dezinformačních zpráv.

Objevuje se spam motivovaný finančně, aby se někdo obohatil rozšiřováním obsahu bez ohledu na jeho pravdivost. Facebook se snaží takové případy řešit např. vyloučením z reklamního systému.
Vznikají také falešné účty, které mohou cíleně zasahovat do voleb, šířit fake news atd. V prvním čtvrtletí služba identifikovala zhruba 580 milionů falešných účtů hned při jejich vzniku. Naučila se zatínat tipec takovým účtům hned při registraci. Nástrojům pro identifikaci falešných účtů dnes při registraci uniknou jednotky procent.
Legitimní uživatelé a uživatelky sdílí obsah, který je prokazatelně smyšlený, byť tím nechtějí nutně někomu nebo něčemu ublížit. Proto Facebook spojil síly s fact-checkingovými projekty globálně.

Volby

Facebook se snaží zabránit komukoli, aby ovlivňoval průběh voleb nelegitimními prostředky. Zlepší také transparentnost. Pokud chce někdo spustit reklamní kampaň, ponese podle Zuckerberga větší zodpovědnost než dříve. Má být patrnější, pokud subjekt použije falešné účty. Podobně by mělo být patrné, pokud někdo legitimní posílá vysílá různé zprávy různým skupinám lidí.

Co konkrétně Zuckerberg myslel tím, že budou takové případy transparentnější? V létě se dočkáme spuštění nástroje, který nabídne potřebné informace. Míra informací ani jiné detaily nebyly diskutovány.

Regulace

Na místě není otázka, zda se reguluje. Podle Zuckerberga je nejdůležitější, jak se reguluje. Musí se chránit jedinci, ale také nechat prostor inovacím. Třeba aby vysokoškolští studenti a studentky mohli pracovat na inovačních projektech podobně jako sám Zuckerberg v sobě studií na vysoké škole. Etické aspekty Zuckerberg neprobíral.

Hospodářská soutěž

Nástrojů pro komunikaci existuje mnoho. Průměrný člověk jich používá osm podle Zuckerberga. Jde o komunikátory, nástroje pro vysílání apod. Facebook se dále živí prodejem reklamního prostoru a dnes tvoří jen zhruba 8 % z celkového objemu reklam na síti. Zuckerberg se domnívá, že se Facebook nachází v dostatečně kompetitivním prostředí, tedy není monopolní.

Malé podniky mají možnost díky Facebooku spojit se s koncovými zákazníky a zákaznicemi. Takovou možnost v minulosti neměli, takže Facebook podporuje hospodářskou soutěž v tomto ohledu.

Daně

Facebook platí daně dle zákonů zemí ve všech státech, kde služba operuje. V Evropě investuje do infrastruktury. Aktuálně provozuje datacentra v Irsku a Švédku, nové bude v provozu v Dánku v roce 2020. V Evropě bude do konce tohoto roku pro Facebook pracovat více než 10 000 lidí ve 12 městech.

GDPR

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů bude Facebook zcela dodržovat hned od 25. května, kdy bude uvedena v platnost. Zuckerberg poukázal na to, že lidé neradi prochází různé dialogy a průvodce, které jim znemožní v danou chvíli pracovat s obsahem na síti. Bylo možné takové výzvy ignorovat, od 25. května však občané a občanky EU budou muset průvodci nastavením povinně projít, aby jasně vyjádřili souhlas nebo nesouhlas s citlivými funkcemi Facebooku.

Zaujatost vůči politickým názorům

Facebook podporuje vyjadřování názorů z širokého spektra politických orientací. Firma nikdy nehodnotila a nebude hodnotit příspěvky na sociální síti podle toho, do jakého politického spektra spadaly nebo budou spadat, tvrdí Zuckerberg. Názorové spektrum samo o sobě by se nemělo promítat do problematiky mazání příspěvků, hodnocení komentářů apod.

Zuckerberg reflektoval změnu algoritmu, takže teď lidem ukazuje více obsahu od jejich přátel, rodiny a blízkých. Tento obsah jde na úkor obecného veřejného obsahu typu zpravodajství a je to něco, co si lidé přáli.

Stínové profily

Ohledně problematiky stínových profilů Zuckerberg mlžil. Řekl, že je pro něj důležité, aby uživatelé a uživatelky měli možnost vyčistit uložený obsah, který pochází z různých webových stránek a aplikací. Nástroj na vyčištění historie prohlížení bude zanedlouho spuštěn.

Sbírat data těch, kdo nejsou přihlášeni k sociální síti, Facebook potřebuje kvůli bezpečnosti, aby chápal, jak lidé službu používají, aby zabránil škodlivým aktivitám. Facebook proto tato data potřebuje ukládat, aby ochránil svou komunitu. (Zuckerberg od problematiky následně rychle utekl a nevysvětlil, zda Facebook zastaví sběr dat o neuživatelkách a neuživatelích.)

Ochrana uživatelských dat

Byla aféra s Cambridge Analyticou pouhou špičkou ledovce? Otázka je mířena na problematiku ochrany posbíraných uživatelských dat. Aplikace, která byla použita pro sběr dat, k nimž se později dostala CA, dnes vzniknout nemůže. Dnešní aplikace nemohou data o lidech sbírat v takovém rozsahu.

Dnes Facebook vyšetřuje aplikace, které sbíraly data před změnou pravidel v roce 2014, aby bylo jasné, zda došlo ke zneužití podobnému jako v případě CA. Vyšetřování bude trvat měsíce. Facebook se také snaží proaktivně zjišťovat, zda aplikace nezneužívají data nebo jich nesbírají příliš mnoho. Zuckerberg neřekl, že by aktuálně věděl o podobném zneužití uživatelských dat, jako tomu bylo v případe CA.

Jak jsem už předeslal, Facebook den po setkání konference předsedkyň a předsedů Evropského parlamentu písemně doručil dodatečné odpovědi. Podíváme se na ně v další kapitole tohoto článku.

Otázky, odpovědi a komentář

Dodané odpovědi jsou dlouhé a napočítáte jich celkem osmnáct. Pro nás vyberu ty nejdůležitější a okomentuji jejich podstatu. Kdo má zájem, můžete se vrhnout na originální znění otázek, které naleznete na modré síti na profilu Facebook Brussels.

Sledování neuživatelů a stínové profily

Facebook sleduje při surfování na webu i ty, kdo ho nepoužívají. Z jeho vyjádření vyplývá, že v tom bude pokračovat dál. Data napříč weby prý sleduje kvůli zobrazování reklam na Facebook, bezpečnosti (zařízení, která navštívila stovky webů za pár minut, jsou podezřelá), možnosti zlepšit produkt apod.

„Lajky“ sociální síti vysílají signál, že jste stránku navštívili, a to mj. proto, aby tlačítka „lajk“ mohla být zobrazená. To ovšem nedává smysl, neboť tlačítko pro „lajkování“ či jiné prvky obsahu nemusí bezpodmínečně vysílat signály Facebooku, pokud s nimi neinteragujete. Facebook pak popírá, že by z těchto dat vytvářel uživatelské profily těch, kdo ještě profil na modré síti nemají. Buď lže, nebo s praktikou přestal. Je možné, že jen slovíčkaří.

Momentálně totiž není definováno, co je a co není uživatelský profil, případně jak se liší od stínového profilu. Je jednoduché říct, že uživatelský profil neuživatele nevznikne. Možná co nemá konkrétní jméno, ale jen určitý jiný identifikátor, není bráno jako profil? Buď jak buď, Facebook stínové profily vytvářel a v minulosti sledování neuživatelů a neuživatelek připustil.

Zuckerberg v dubnu v americkém senátu tvrdil, že o tzv. stínových profilech nic neví. Sledování na webu bude pokračovat a jak bylo uvedeno v EP, takové chování může být v rozporu s GDRP. Posouzení budeme muset nechat na odbornících a odbornicích.

Cílené reklamy

Z cílení reklam je již možné se vyvázat, pokud Facebook používáte. Na neuživatele a neuživatelky prý Facebook reklamy necílí.

Používání dat ve větší než nezbytné míře

Je částečně možné se vyvázat z toho, aby Facebook uživatelská data používal ve vyšší než nezbytné míře pro provoz Facebooku. Lze ovlivnit určité funkce, např. zda chcete, aby služba identifikovala vaši tvář ve fotkách. Některé volby ovšem ovlivnit nelze a jedinou možností, jak se úplně vyhnout tomu, aby Facebook s vašimi daty pracoval, je nepoužívat sociální síť.

Sdílení dat mezi WhatsAppem a Facebookem

Připustí Facebook, aby WhatsApp fungoval zcela samotně a nebyla sdílena žádná data mezi ním a modrou sociální sítí? Ne. Facebook argumentuje tím, že sdílení umožňuje chránit komunikační službu přes zneužitím služby. V Evropské unii nicméně nedochází ke sdílení dat za účelem zlepšování služeb Facebooku nebo reklam.

Zuckerberg v Evropském parlamentu

Kauza Cambridge Analytica

V EP padl dotaz, zda Facebook odškodní neuživatelky a neuživatele za sledování. Konkrétně Cambridge Analytica se týkala jen lidí z USA, v tomto případě tudíž Facebook necítí potřebu Evropu odškodnit. Podle něj dále nebyla zneužita citlivá data jako informace o platebních kartách. Data o „lajcích“ nebo zájmech Facebook nepovažuje za citlivá – byla veřejně dostupná.

Facebook zatím nemá informace o tom, že by došlo k podobnému zneužití dat jako v případě Cambirdge Analyticy. Vyšetřování aplikací nadále probíhá.

Hospodářská soutěž

Facebook se necítí být natolik monopolní, aby považoval za nutné firmu rozdělit. Propojení produktů jako WhatsApp nebo Messenger s Facebookem považuje za přínosné v otázce bezpečnosti. Facebook dále poukazuje, že existuje řada konkurenčních produktů sloužících ke komunikaci, jako příklady uvádí DailyMotion, Snapchat, YouTube, Flickr, Twitter, Vimeo, Google Photos, Pinteres, iMessage, Telegram, Skype, Line, Viber, WeChat, Snapchat a LinkedIn.

Ze všech reklamních systémů se na Facebooku protočí 6 % peněz globálně, proto se sociální síť nepovažuje za monopolní ani v této oblasti.

Volby a reklamy

Facebook zprůhlední reklamní kampaně tak, že od června bude možné u každé reklamy zobrazit podrobnosti, uvidíte tak, kdo reklamu zadal a jaké další reklamy si subjekt platí na Facebooku, Messengeru a Instagramu. Toto se vztahuje ke všem reklamám, nejen politicky orientovaným. Nedozvíme se ale, na koho reklamy cílí, nebo to aspoň z vyjádření provozovatele nevyplývá.

Zatím jen v USA bude vyžadováno, aby bylo u reklam indikováno, kdo politické reklamy platí. Bude také ověřována identita těch, kdo si takové reklamy budou chtít objednat. Archiv s těmito reklamami bude volně přístupný a doba uchování informací je stanovena na sedm let.

Falešné účty

Budou ověřování ti, kdo vlastní stránky s vysokým počtem sledovatelek a sledovatelů. Bez ověření nebude možné na stránky přidávat obsah. Tím by mělo být zamezeno vzniku pochybných (např. dezinformačních) stránek, za nimiž stojí falešné účty. Facebook bude dále upozorňovat na případné změny na stránkách, např. pokud bude upraven název.

V prvním čtvrtletí bylo zrušeno 583 milionů falešných účtů. Denně služba zamezí registraci milionů falešných účtů. Facebook bude hledat metody, jak vzniku falešných účtů bránit, je to ale boj, který nelze nikdy zcela vyhrát.

Neutralita sociální sítě

Po letošní změně algoritmu, jenž volí příspěvky, které v přehledu na Facebooku vidíte, došlo k poklesu zobrazení příspěvků od stránek a publikací z pravicově orientovaného politického spektra. Tak zněla kritika. Jak už řekl Zuckerberg, Facebook začal více upřednostňovat obsah od přátel a rodiny.

V důsledku došlo k poklesu zobrazení politických, ale také nepolitických příspěvků od stránek bez ohledu na jejich orientaci. Dále se služba začala zajímat o důvěryhodnost zdrojů a dává teď přednost těm důvěryhodnějším. V přehledu na hlavní stránce znevýhodňuje také clikbait a senzační (čtěte zavádějící) titulky, za nimiž se neskrývá tak šokující obsah.

Ke kultivaci obsahu pak přispívá spolupráce s nezávislými fact‑checkingovými organizacemi. Nepravdivé zprávy jsou na hlavní stránce opět znevýhodněny.

Na jaké otázky stále neznáme odpovědi?

Proč se Zuckerberg v roce 2015, kdy se dozvěděl o zneužití uživatelských dat Cambridge Analyticou (CA), rozhodl o problému neinformovat dotčené uživatele a uživatelky?
Kdo stanoví kritéria pro odstraňování obsahu nebo účtů z Facebooku?
Ohlíží se Facebook dostatečně na to, jaký má vliv na společnost, a neupřednostňuje peníze před zájmy uživatelské základny?
Odstranil Facebook legitimní účty (orientované na politiku) a proč?
Facebook se nepovažuje za monopol, skutečně však nezneužívá svého postavení tak jako monopolní subjekt?