Asus PA246Q: přišel konečně zabiják Dellu U2410?

Cenově dostupné widegamuty: nejvýš jednoocí králové

Cenově dostupné widegamuty: nejvýš jednoocí králové

Dell U2410 je nejen soupeřem recenzovaného PA246Q od Asus,
ale jak uvidíte v průběhu recenze, asi také jeho vzorem. Velká podobnost
je dána zřejmě nejen stejným panelem od LG Display, který patří do druhé
generace H-IPS. Ta se neoficiálně dělí na e-IPS a p-IPS, přičemž do druhé spadá
nejen testovaný Asus PA246Q, ale všechny widegamutové monitory s touto jinak
stejnou matricí. Nebo možná všechny monitory, co se chlubí 10bitovými barvami
(8 bitů + A-FRC, tedy 1,07 miliardy odstínů), žádný standard na to neexistuje a
názvosloví je otrokem výrobců monitorů.

UltraSharp U2410 se na trhu drží již drahnou dobu, povýšil z revize
A00 na A02 (softwarově pak na A05) a nebýt toho nešťastně vysokého minimálního
jasu a podprůměrného kontrastu (i mezi H-IPS), jednalo by se o takřka ideální monitor
pro „domácí photoshopování“. Polohování, vstupy, zvládnuté prostory AdobeRGB i
sRGB, rovnoměrnost podsvícení, to všechno má U2410 fajn. Zhruba 140 cd/m2 na
bílé při nastavení 0 % jasu je
ale hodnota pro noční práci zcela nevhodná.

A co tedy HP LP2475w za stejnou cenu, s jasem jdoucím
alespoň na rozumnějších 95 cd/m2 a lépe se držícím kontrastem? To už je o něco
akceptovatelnější, další vlastnosti jako vstupy, polohování jsou rovněž
výborné, jenže je tu špatná rovnoměrnost podsvícení a také neschopnost
hardwarově emulovat prostor sRGB. Pro tento účel byste museli sáhnout po ZR24w
(s podobným minimálním jasem), jenže ten také u sRGB končí . Navíc se s kontrastem
pere podobně jako Dell U2410.

Philips 240PW9 sice uměl jít s jasem na vcelku
příjemných 80 cd/m2, ale zase už pod 50% nastavení jasu tímto krokem hodně
ztrácel kontrast (černá se příliš nehnula), navíc neoslnila ani rovnoměrnost
podsvícení. Stejně jako u HP LP2475w, i u Philipsu nezabudovali hardwarovou
emulaci sRGB.

Nesmíme zapomínat také na japonské specialisty na grafické
monitory, tedy NEC a Eizo. NEC má svůj 24“ widegamutový IPS MultiSync PA241w
hardwarově vypiplán téměř k dokonalosti (téměř je adresováno hlavně na
rovnoměrnost podsvícení u námi testovaného kusu), umí emulovat sRGB, jít s jasem
dostatečně dolů a má spoustu dalších funkcí včetně výborného OSD. Jenže cena
kolem 24 000 Kč odpovídá už dvěma Dellům U2410 nebo Asusům PA246Q. Cenově
přijatelnější 2490WUXi2 (asi 18 000 Kč) pokrývá jen prostor sRGB a navíc
už z trhu pomalu mizí.

Eizo je pak cenově ještě o něco méně dostupné. Za 24 000
Kč můžete přemýšlet o widegamutovém S-PVA o stejné úhlopříčce, za H-IPS
SX2462WH zaplatíte už 32 000 Kč, grafický CG243W stojí už 44 000 Kč.
Tyto monitory se neperou se zásadními neduhy jako Dell či HP, ale cenou a
funkcemi jednoduše neoslovují domácí uživatele či amatérské grafiky/fotografy,
nýbrž ty, u nichž si na sebe jak se říká vydělají.

Ještě jsem zapomněl na Fujitsu. Tihleti Japonci prodávají P24W-6 IPS už kolem 10 000 Kč, otestován jej ještě nemáme. Mám ale tušení, že i zde bude podobnost s Dellem U2410 nemalá. U Fujitsu už je zajímavé přemýšlet o P27T-6, tedy widegamutové sedmadvacítce za velice atraktivních 15 500 Kč.

Na závěr mého uvedení Asusu PA246Q do kontextu konkurence bych vás rád ještě odkázal na naše dříve zveřejněné recenze zmínených monitorů:

• Dell UltraSharp U2410
• Philips Brilliance 240PW9
• NEC MultiSync PA241w
• HP LP2475w
• Fujitsu P27T-6
• Dell UltraSharp U2711

ProArt aneb Asus začíná s kvalitními monitory

Teď se ale už chvíli věnujme právě PA246Q. Pro začátek k tomu zneužiji už jednou napsaný text z podrobnější aktuality.

U příležitosti CESu se objevilo na YouTube video, které už monitor
PA246Q představuje dost detailně na to, abychom mohli věřit, že jej
někdy uvidíme. Dozvíte se z něj o klíčových parametrech a funkcích.
Takže popořádku:

• 24" úhlopříčka, dle videa snad poměr stran 16:10 a tedy rozlišení 1920 × 1200 px
• pokrytí barevného prostoru AdobeRGB z 98 %
• čtečka paměťových karet a USB hub
• slibovaná barevná přednost (předkalibrovaný monitor)

• polohování (pivot = otočení na výšku, otáčení do stran s osou v noze, výšková nastavitelnost)
• pozorovací úhly 178/178 stupňů
• unikátní funkce QuickFit, která v překryvu zobrazí různé rámečky jako měřítka reálných velikostí (třeba fotek v tisku)
• decentní design bez výstřelků a velkých lesklých ploch (myslím tím módní piano black apod.)

…a samozřejmě matrice p-IPS (stejně často se setkáte s označením
P-IPS), což jsem si úmyslně nechal nakonec. Jak asi dobře víte z našich
recenzí NEC MultiSync PA241w nebo nedávné PA271w,
p-IPS je evolucí H-IPS a tvoří (dražší a typicky lepší) protiváhu
cenově dostupné e-IPS. Zatím tak matrice ve svých nových panelech PA
označoval jen NEC, stejný nárok by ale zřejmě mohl mít třeba Dell (např.
u U2711). V každém případě se dá čekat statický kontrast kolem 1000:1,
solidní odezva a opravdu gamut AdobeRGB.

Další vlastnosti už jsou z kategorie přání: opravdu nízká barevná
odchylka, pokud možno i dobře fungující profil sRGB, bezproblémové
stažení jasu pro noční práci, rovnoměrné podsvícení a cena výrazně lepší
než u NEC PA241w. Kdyby se i přání splnila a Asus takto vybavený
monitor uvedl do cenové kategorie mezi deseti a patnácti tisíci, určitě
by způsobil pěkný vítr. Není taky tak úplně bez zajímavosti, že Asus
zatím používá označení p-IPS a nikde neanoncuje deset bitů na barevný
kanál (aktualizace: na produktové stránce PA246Q už ano).

Hlavní přednosti PA246Q podle Asusu

Ergonomický stojan umožňuje mírné naklápění, horizontální otáčení i otočení o 90 stupňů (na výšku, pivot).

Žádný barevný posun v úhlech 178 stupňů vertikálně i horizontálně je trochu nadnesené, ale matrice IPS ze současných technologií LCD nabízí nejlepší pozorovací úhly. Docela by mě ale zajímalo, co za matrici je asi tak na obrázku vlevo. TN by zespodu byla skoro inverzní, ta to být nemůže. VA sice barvy/kontrast z větších horizontálních úhlů opravdu ztrácí více než IPS, ale zase vertikálně je na tom dobře. Zřejmě trocha ilustrativní marketingové fantazie Asusu.

Každý PA246Q má u sebe potvrzení (report) o barevné odchylce nepřesahující hodnotu pět (dE). A to jak pro sRGB, tak pro AdobeRGB.

Kontrola barev přes R, G, B i C, M, Y je jistě chvályhodná.

QuickFit, aneb zobrazení reálných velikostí (např. A4, různé rozměry fotek apod.) formou OSD, už zmíněna byla. Je to dobrý nápad a fajn přidaná hodnota.

12-bit LUT tabulka není v této kategorii monitorů nijak neobvyklá a pomáhá například k menším chybám (zaokrouhlení) v gradientech.

Použitý panel patří do kategorie širokogamutových (slibováno je 98 % AdobeRGB), Asus označení p-IPS používá zřejmě ve spojitosti s 10 bity pro barevný kanál. Celkem tak má být monitor schopen zobrazit 1,07 miliardy barevných odstínů. Jelikož předpokládáme, že žádný nový panel kvůli PA246Q LG Display nevyvinula, půjde o 8 bitů + A-FRC. K onomu 10bitovému (resp. 30bitovému) zobrazení potom potřebujete také grafickou kartu s příslušným výstupem/SW podporou. Herní Radeony a GeForce takto vybaveny nejsou.

Jak je to s tou matricí?

U Dellu U2410 jsme psali, že používá e-IPS. Nyní u PA246Q se stejným panelem od LG Display píšeme p-IPS. Obojí je z určitého pohledu dobře, jelikož jde prostě o novější panely H-IPS vyrobené u LG a zatímco struktura e-IPS je to, co vyfotíte jako makro na každém z těchto panelů, jako p-IPS začal NEC (a po jeho vzoru zřejmě další) označovat dražší panely s touto technologií. Ty mají společné zobrazení 1,07 miliardy barev (8 + 2 bity pro barevnou složku) a wide gamut (zhruba AdobeRGB).

Fotografie PA246Q, detaily, vstupy/výstupy, polohování

 

Příslušenství, kabely

Protokol o tovární kalibraci a jeho ověření pomocí kolor. sondy Minolta

Vstupy, výstupy

 

Polohování

 

 

Nabídka OSD, ovládání

OSD nabídka PA246Q vám dává dost široké možnosti nastavení a je až podezřele podobná OSD nabídce Dell U2410. Nelíbilo se mi jen trochu nelogické ovládání, kdy jednou používáte pro opuštění tlačítko Menu, jindy S/A. Zde měl Asus opisovat raději od NECu.

   

Detekce monitoru a podporované rozlišení, podpora HDCP

Testovací metodika

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním
případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň
částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite
eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním
nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje
kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se
teplotě barev
6500 K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2 a u pozdějších testů 120 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů,
barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K
těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou
práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).
Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných
kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé
platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve
dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti
krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a
230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou
přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není
schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které
zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování
nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině
můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak
světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci
se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími
odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými
přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém
přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován
měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných
sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány.
Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení.
Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení
jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který
najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této
aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž
probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo
zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích
trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny
do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je
věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního
průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s
odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255
(šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG –
gray-to-gray). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se
krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není
možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

 

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

 

Barevné podání, kontrast, (ne)slevání barev

Barevné podání, profily

 

V továrním nastavení monitor používá barevný profil Standard. Výchozím jasem pro tento profil je 50 %, kontrast Asus nastavil na 80 %. Dle OSD se monitor snaží trefit 6500 K a gamu 2,2. To vše zní dobře, takže nezbývá než změřit v absolutních hodnotách. Bílý bod při těchto 50 % dosahuje jasu 291 cd/m2 ve středu monitoru, stáhnete-li jas na minimum, pohybuje se bílá od 120 do 138 cd/m2. Oscilace je způsobena jednak odchylkami měřeného místa, jednak dobou zahřátí monitoru.

S teplotou barev je Asus zřejmě vedle asi o 800–900 K, gama se zdá být vedle jen těsně. Barevný gamut přesahuje AdobeRGB, a to hlavně v červených tónech. V dnešní době je nepříjmným překvapením svítící černá (0,43 cd/m2) a při cca 283 cd/m2 potom kontrastní poměr jen 658:1.

Nevadí, zkusme tedy barevné profily snažící se přiblížit nějakému standardu. Nejdříve widegamutový AdobeRGB. Až na teplotu barev byl naměřen velice dobrý výsledek, i pokrytí barevného prostoru odpovídá zhruba udávanému. Při jasu 285 cd/m2 bohužel černá svítila 0,43 cd/m2, PA246Q tak dosahuje i zde kontrastu jen asi 663:1.

A pro zajímavost totéž sondou Spyder 3 od Datacoloru:

Spyder 3 naměří černou ještě horší a kontrast tím pádem ještě mnohem nižší. Ale zase si myslí, že teplota barev je v pořádku. Podle oka a podle podivně změřeného gamutu bych se více přikláněl na stranu x-Rite i1 Display 2.

Pokračoval jsem tedy se sondou i1 a zkusil monitor softwarově zkalibrovat na 120 cd/m2 při 5% jasu. Výsledek by zdánlivě ušel:

Ale bohužel byl opět snížen kontrast. Černá totiž už nešla pod 0,23 cd/m2 a kontrast tedy činil jen 523:1. Na jas 120 cd/m2 je potřeba snížit všechny tři křivky nějak takto:

Jestli máte o tento ICC profil zájem, stáhnete si jej od nás zde. Za výsledky pro váš kus neručím.

Zkoušel jsem z monitoru dostat nějaké to „noční zobrazení“, lepší kontrast a lepší černou, bohužel nepříliš úspěšně. Zvýšil jsem kontrast na 87 %, což je podle mě snesitelná nejvyšší hodnota (za ní se už světlé tóny slévají), a při 50% jasu udělal ještě jedno měření. Dostal jsem se tak na kontrast 737:1, černá ovšem tmavší nebyla. Předpokládám, že při 100% kontrastu bych se přiblížil deklarovaným 1000:1, avšak za jakou cenu a jakým způsobem? (řečnická, bohužel za cenu slévání tónů a způsobem navyšování jasu bílé při v podstatě fixní a neuspokojivé černé).

Nechme tedy widegamutové režimy a zkusme sRGB. Zde mě až na kontrast PA246Q potěšil, hardwarová emulace je stejně dobrá jako třeba u Dellu U2410.

V sRGB jsem zkusil jas snížit na 0 % a udělat další měření. S barvami to nehnulo, to je fajn, jas klesl z 273 na 131 cd/m2 (chceme níže!), černá z 0,45 na 0,21 cd/m2 a kontrast se změnil z 607:1 na 623:1. Kontrast je tedy velmi stabilní, bohužel stabilně nižší, než bychom si přáli.

To samé nastavení jsem opět proměřil i Spyderem 3:

Při všem tom laborování jsem si všiml, že monitor mírně bzučí bez ohledu na nastavení jasu. Při vyšším jasu se hodně zahřívá, docela teplý je i při nižších hodnotách jasu.

(Ne)slévání tmavých a světlých barev

Až na mírné slévání velmi tmavě šedých odstínů jsem neměl problém rozlišit jak mezi velmi tmavým, tak velmi světlými tóny zkoušených barev.

Rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení

Celková rovnoměrnost podsvícení dopadla velmi podobně jako u Dellu U2410, slabá místa se přesunula z horních rohů do rohů spodních. Výsledek je v každém případě nadprůměrně dobrý.

 

Asus PA246Q a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2

Asus PA246Q a rovnoměrnost podsvícení při 150 cd/m2

Dell UltraSharp U2410 a rovnoměrnost podsvícení při 150 cd/m2

HP LP2475w a rovnoměrnost podsvícení při 150 cd/m2

NEC MultiSync PA241w a rovnoměrnost podsvícení při 150 cd/m2

Dell UltraSharp 2408WFP a rovnoměrnost podsvícení při 150 cd/m2

Philips Brillliance 240PW9 a rovnoměrnost podsvícení při 150 cd/m2

 
Fujitsu P27T-6 a rovnoměrnost podsvícení při 150 cd/m2

Fujitsu P27T-6 a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2

Dell U2711 a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2

NEC MultiSync PA271W a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2, Uniformity Off

NEC MultiSync PA271W a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2, Uniformity = 5

Pro širší srovnání přikládám ještě výsledky menších LCD z nedávných recenzí: 

Dell U2311H: Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2

BenQ BL2400PT (LED) a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2

Samsung SyncMaster F2380M a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2

Panel v noci – (ne)prosvítání podsvícení, pozorovací úhly

Panel v noci, (ne)prosvítání podsvícení

Opět začnu dobrými zprávami: LED indikující zapnutí není problém v OSD nabídce vypnout a ani při zapnutém stavu není nijak tragicky rušivá. Monitor také netrpí žádným viditelným prosvítáním podsvícení.

Negativa bohužel silně převažují: vysoký minimální jas už jsem zmínil v kapitole o barvách a jeho snížení znamená další snižování kontrastu. Po několika otestovaných IPS dosahujících i s CCFL na černou kolem 0,13 cd/m2 jsou hodnoty kolem 0,20 cd/m2 při nejnižším jasu zklamáním. A to mám ještě pocit, že sonda byla k monitoru milosrdná. U fotek jsem si tentokrát dal záležet, aby se blížily tomu, co jsem v noci opravdu viděl a šedým svitem zářící černá je bohužel realitou. Tak silný IPS glow jsem už dlouho neviděl a jen lituji, že jsem se s U2410 v reálu setkal jen letmo a nemohu přímo posoudit, zda je na tom lépe či hůře.

Při pohledu z boku se už černá šedá moc nezhorší, želvu jsem vytáhl znovu hned ze dvou důvodů:

1. špatná černá na mnoha IPS není takový problém, jakmile je zobrazen alespoň na části obrazovky kontrastní objekt (lidské oko zareaguje „změnou expozice“ podobně jako třeba fotoaparát)
2. stejně jako jiné IPS, i zde je i z většího hor. úhlu stále zachována většina barev i kontrastu – to odlišuje IPS od VA či TN. TN má pak spodní (či horní, při opačném osazení) pozorovací úhel zcela mimo a dochází ke ztrátě většiny kontrastu či inverzi barev.

Pozorovací úhly

Pozorovací úhly: p-IPS

Jedno srovnání pozorovacích úhlů VA vs. (levnější varianty) IPS jsem už v minulých recenzích provedl, tentokrát si doplníme docela dobře ilustrující ukázku se želvou. Stejně jako u předchozího IPS Fujitsu P27T-6 si klidně mohu půjčit srovnání vyrobené v recenzi Dellu U2711. To hlavní je opravdu pořád stejné.

Zatímco mezi IPS a VA jsou fundamentální rozdíly v pozorovacích úhlech, mezi monitory s IPS je veskrze jedno, jaký máte. Rozdíl může být jen v různých polarizačních vrstvách, což se pak projevuje různě nehezkým chováním (především rohů) na tmavých homogenních obrazovkách. U2711 je v tomto ohledu oproti levnému U2311H velmi dobrý, k výrazný modrostříbrný či modrozlatý nádech rohů u něj není zdaleka tak patrný. Srovnání dobrého zachování barev a kontrast při změnách pozorovacích úhlů v horizontální rovině oproti VA si můžete snad díky této a následující sérii fotek udělat rychle sami.

Pozorovací úhly xVA

Připomeňme si konkurenční matrici VA (konkrétně A-MVA od AU Optronics): Vlastnosti
VA bohužel obejít nejdou, a tak musíte myslet na jev zvaný off-centre
contrast (či color) shift anebo někdy také jen black crush (týká se však
všech tmavších tónů). K demonstraci jsem si tentokrát přizval notoricky
známý obrázek želvy (zkuste na svém LCD sami).
Na PVA a MVA lze pozorovat, že z čelního pohledu jsou některé tmavé
tóny slity do černé a zase už z poměrně malého ze středu detaily vidíte,
ale barvy se rychle stávají vyprané a kontrast se snižuje.

Průběh jasu a spotřeba (příkon)

Průběh jasu a spotřeba

Pokud bych měl také pokračovat ve srovnávání spotřeby panelů po
kalibraci, s běžnou krajinnou tapetou ve Windows a na 120 cd/m2, pak by
vypadalo nějak takto:

• Asus PA246Q (24", 1920 × 1200 px, p-IPS): 43 W
• HP ZR24w (24", 1920 × 1200 px, H2-IPS): 39 W
• BenQ BL2400PT (24", 1920 × 1080 px, A-MVA LED): 19 W
• NEC EA232WMi (23", 1920 × 1080 px, e-IPS LED): 18 W
• Fujitsu P27T-6 (27", 2560 × 1440 px, p-IPS): 58 W
• NEC MultiSync PA271w (27", 2560 × 1440 px, p-IPS): 66 W
• Dell UltraSharp U2711 (27", 2560 × 1440 px, p-IPS): 73 W
• Dell UltraSharp 2311H (23", 1920 × 1080 px, e-IPS): 22 W
• Samsung SyncMaster F2380M (23", 1920 × 1080 px, cPVA): 21 W

 

Jas a spotřeba (najeďte kurzorem na graf výše pro jeho změnu)

Odezva

Odezva

Následující tabulka srovnává současné LCD po stránce odezvy. Je z ní
docela dobře vidět, že IPS na technologii OverDrive reagují obecně lépe
než VA a tuto svou dříve Achillovu patu do velké míry potlačily. Některé starší monitory jsou v některých případech trochu poškozeny (nebo naopak vylepšeny) odečtením hodnoty přímo z měření programu od ETC, je třeba ručně nastavit hodnoty podle standardu VESA (ukázka je na přechodu bílá-černá-bílá):

 

Asus u PA246Q používá Overdrive zřejmě jen u některých přechodů. Jak vidíte, kvůli průběhu měření bylo potřeba dělat jen poměrně hrubé odhady odezvy. Přesná čísla se mohou lišit i o několik milisekund.

0-255-0 s Overdrive:

127-255-127 s Overdrive:

0-50-0 s Overdrive:

75-180-75 s Overdrive:

 

V PixPerAn jsme ještě okometricky změřili nejvyšší možnou rychlost
pohyblivého textu, který byl ještě čitelný. Při hodnotě 6,5 se mi zdál text ještě čitelný docela dobře

Na monitoru jsem zkoušel hrát také hru Unreal Tournament 3. Na rozdíl od některých předchozích monitorů jsem nepozoroval žádné šmouhování při seberychlejších pohybu, ani v tmavších scénách. Myslím, že drtivé většině uživatelů bude odezva připadat jako naprosto dostatečná

Input lag

Input lag za mě změřili na Prad.de, takže tady je odkaz na celé povídání. Ve stručnosti: výsledek 16,7 ms je slušný a podobá se mnoha dalším dnešním monitorům se stejnou matricí.

Verdikt

Verdikt

Ačkoli jsem v aktualitě trochu předčasně a nesprávně prorokoval (spíše doufal), že jakmile Asus PA246Q přistane za dobrou cenu, stane se z něj opravdový vítr ve stojatých vodách „poloprofi“ čtyřiadvacítek, nakonec se mezi už připravenou konkurenci spíše jen zařadí (byť se vztyčenou hlavou):

Odkaz na košík

Detailních popisků v košíku Alfa.cz a chybek v nich si nevšímejte, v monitorech je takový guláš zaviněný především výrobci, že to nezřídka pletou i recenzenti (včetně nás), natož e-shopy. Když vynechám všechny výrazně dražší monitory i VA (cPVA a S-PVA, tyto monitory se hodí pro jiné věci než IPS) a zaměřím se na konkurenci Asusu PA246Q plus minus 5000 Kč od jeho ceny, zbude jen pár vážných konkurentů.

HP LP2475w sice opravdu nabídne lepší kontrast a nižší hodnoty min. jasu, bolístky Asusu jsou ale podle mě menší. Rozdíl v rovnoměrnosti podsvícení je pak obrovský (ve prospěch PA246Q). ZR24w taktéž od HP je sice o 2500 Kč levnější, jenže se buď zajímáte o widegamutový monitor (a čtete tuto recenzi), nebo jej nepotřebujete. A věříte, že nebudete potřebovat ani za rok či dva. Potom si klidně ZR24w pořiďte.

NEC PA241w či Eiza SX2462 a CG243W sice PA246Q strčí do kapsy, o těch se ale nepřemýšlí s horko těžko našetřenými deseti až patnácti tisíci na nákup monitoru. Takže Dell UltraSharp U2410. Přestože jsem doufal, že by Asus konečně mohl hlavní neduh Dellu U2410 vyléčit, nestalo se tak. Min. jas lze u PA246Q nastavit jen o trošku níže než u Dellu U2410, což na ergonomickou práci v příšeří či v noci ani zdaleka nestačí. S kontrastem se pak PA246Q trápí podobně, či ještě více než U2410.

Také všechny dobré vlastnosti Dellu U2410 od dobré rovnoměrnosti podsvícení, přes široké možnosti OSD, zvládnutí AdobeRGB i sRGB až po dostatečně rychlou odezvu zůstaly ale naštěstí zachovány. A stejně jako třeba redakce Prad.de i já jsem pojal podezření, že s Dellem U2410 má Asus PA246Q společný nejen panel a certifikát o tovární kalibraci barev, nýbrž i velkou část elektroniky a firmware. Jinak si tolik podobných výsledků a hlavně takřka totožné možnosti v OSD nedokáži vysvětlit.

Zatímco Asus PA246Q nabídne oproti U2410 navíc šikovnou funkci QuickFit a je tedy schopen jít s jasem o maličko níže, U2410 má zase trumf v podobě záruky s NBD a vícero vstupů. S U2410 má P246Q společnou délku záruky (tři roky) i garanci nula vadných bodů. Nebudete to slyšet rádi, ale i vzhledem obrovské míře podobnosti a prakticky shodné ceně, je to s U2410 tedy nakonec plichta.

Na 24palcové monitory kolem 12 000 Kč se shora tlačí tak 27palcové IPS s monstrózním rozlišením 2560 × 1440 px. Dell U2711 stojí ale přeci jen o pořádný kus více, Fujitsu P27T-6 pak znamená příplatek 3500 Kč. Oba monitory na mě souborem vlastností působily nakonec lépe, ale je to především proto, že práci v noci (a tedy možnosti snížit jas) přikládám velkou váhu. Pro vaše použití to tak vůbec být nemusí.

Asus PA246Q bych bez větších výhrad doporučil:

• pro amatérskou úpravu fotografií, ale i „semiprofi“ grafické práce
• pro kancelářské, programátorské, prezentační a podobné použití

Monitoru se naopak vyhněte:

• když pracujete hodně v příšeří či v noci
• sledujete filmy (nepodporuje 24p, slabá černá)

Asus PA246Q je další monitor na hranici ocenění Smart Buy. Dell U2410 ho dostal. Jenže to bylo před dvěma lety. Za prakticky stejný, dnes uvedený monitor už to vidím spíše těsně pod subjektivní hranici na dosažení tohoto ocenění. Kdyby Asus třeba oproti podobnému Dellu stlačil cenu o nějaký tisíc dolů, nebo umožnil snížení jasu bez větších ztrát kontrastu ještě o takových alespoň 30 cd/m2, tak by Smart Buy dostal. Takhle těsné to tedy bylo.

Asus ProArt PA246Q

+ tovární předkalibrace barev, dE + H-IPS s pokrytím 98 % AdobeRGB
+ 16:10, 1920 × 1200 px 
+ konkurenceschopná cena
+ tříletá záruka a garance nula vadných bodů
+ skvělé polohování
+ slušná rovnoměrnost podsvícení
+ dostatečně rychlá odezva i pro velmi svižné hry
+ dobrý profil sRGB, ořez gamutu na sRGB funkční
 + bonusové funkce pro zobrazení reálných velikostí na monitoru (A4, 10 × 15 cm apod.)
 + dostatek vstupů a kompletní kabeláž
 + USB hub se čtyřmi porty a čtečka karet
+ možnosti interpolace a doostření písma, 1:1
 + matný displej, decentní a zajímavý design, zblízka nevypadá rozhodně lacině
 - vysoký minimální jas
- podprůměrný kontrast 
- černá je spíše šedá, silný „IPS glow“
- mírný brum zdroje při všech hladinách jasu
- kostrbaté ovládání OSD
 - obecné slabiny IPS (nižší kontrast a horší černá než xVA)
- hrubší antireflexní vrstva (horší než u Dell U2711 či Fujitsu P27T-6 – bílá je opravdu „špinavá“)