Srovnávací test síťových úložišť (NAS)

Intro, testovací sestava

Vybrat vhodné síťové úložiště se možná na první pohled může zdát jako jednoduchý úkol, opak je však pravdou. Každý jeden model má své výhody a nevýhody, které pro někoho mohou být nepřekonatelnou překážkou, druhý je zase absolutně nebude řešit.

I z toho důvodu se v následujících řádcích nedočkáte žádného jednoznačného doporučení – vítěze si stanovíte vy sami. Je jen na vás, zda rozhodujícím faktorem bude rychlost přenosu, zabezpečení redundance dat nebo počet pevných disků, které je možno osadit, jiní zase touží pouze po extra nízké ceně.

Během roku jsme pro vás připravili nemálo recenzí síťových úložišť. Co ale výrazně chybělo, bylo přímé porovnání všech modelů. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně testovací sestavy a budoucí výsledky testů by byly neporovnatelné, rozhodli jsme se pro vás připravit shrnující test, kde najdete všechna měření hezky na jednom místě.

Testovací sestava

Nároky na testovací sestavu pro měření síťových úložišť nejsou nijak obrovské – je třeba mít spolehlivou síťovou kartu, která zvládne přenášet data v potřebné rychlosti, dále zdroj dat, který dokáže zásobovat úložiště dostatečně rychle.

V některých případech se bohužel stávalo, že síťové úložiště narazilo na omezení v podobě gigabitového Ethernetu. To také koneckonců byla pověstná poslední kapka, po jejímž dopadu pohár přetekl a byla vytvořena nová testovací sestava. O té ale až později.

Všechny testy probíhaly na stroji, jehož základ tvořil šestijádrový procesor AMD Phenom II X6 1090T na základním taktu (3,2 GHz) a základní deska M4A89GTD PRO/USB3. Ve čtyřech slotech pro operační paměti bylo osazeno celkem 16 GB DDR3 (4× 4GB Kingston DDR3 1333 MHz). Systémový disk byl terabajtový WD1002FAEX, druhý datový pak taktéž terabajtový WD1001FALS. Pro testy kopírování velkého množství malých souborů byl použit RamDisk.

Při hledání vhodné síťové karty jsem nakonec skončil u integrovaného čipu na základní desce (Realtek 8111E), testy s několika různými kartami do PCI slotu jasně ukázaly, že přenosová rychlost 1Gb/s rozhodně není zaručena na všech kartách. Mnohdy byly výsledky i poloviční. Oproti tomu integrovaný čip obstál na jedničku.

Testované modely, rychlokurz

Testované modely v rychlosti

Pokud trpíte nedostatkem času, možná vezmete zavděk následující tabulku, ve které naleznete základní parametry všech testovaných modelů. Pokud však například sedíte v práci a nemáte do čeho zrovna píchnout, můžete si přečíst buďto rychlou charakteristiku produktu, či se proklikat přímo na jednotlivé recenze.

D-Link Sharecenter Pulse DNS-320 (recenze)

D-Link DNS-320 se jednoznačně snaží zaujmout především příznivou cenou. Parametry jsou minimalistické, dokonce i můj telefon má více operační paměti (i rychlejší procesor, škoda, že se do něj nevejdou dva disky a gigabitová síťová karta).

Cena se podepsala na použitém materiálu, celé zařízení je z plastu – toho hezkého lesklého, jak na něm zůstává každý otisk prstu a prach. Zařízení je řešeno na výšku a disky se instalují do vertikální polohy, což není úplně obvyklé.

Instalace disků je velmi jednoduchá, vrchní kryt je zajištěn plastovým zobáčkem s pružinkou, pro jeho odjištění je potřeba použít tlačítko na zadní straně. Trochu se obávám o trvanlivost tohoto řešení. Disky se vloží do připravených slotů, není třeba žádných šroubků. Drží skvěle, sloty jsou opravdu těsné. Žádných vibrace pohlcujících úprav jsem si nevšiml (na druhou stranu, nevšiml jsem si ani vibrací).

Systém chlazení je primitivní, skládá se z jednoho titěrného větráčku o průměru 3 cm. V základu je nastaveno automatické řízení otáček stylem vypnuto/málo/hodně. V poloze vypnuto však vydrží poměrně krátce, druhý stupeň pak tvoří nepříjemný aerodynamický hluk. V automatice se plných otáček dočkáte minimálně.

Plusy: nízká cena, minimální spotřeba
Mínusy: slabý výkon, hluk

Cena: 2200 Kč

D-Link Sharecenter Shadow DNS-325 (recenze)

Kde DNS-320 končí, tam DNS-325 začíná. Zvenčí se jedná o absolutně odlišné zařízení, již z tabulky parametrů je jasné, že disky leží na boku. Důležitou změnou je také kovové šasi, na první dotek tak získáte dojem jasně lepšího zpracování. Vzhled byl jistojistě převzat ze staršího DNS-323.

Nicméně přední panel je stále plastový. Kromě zapínání zařízení slouží také k odkrytí úložného prostoru pro pevné disky. Systém zajištění předního plastu je žalostně špatný – jedná se o čtyři plastové háčky bez jakékoliv zábrany proti otevření.

K osazení disků nepotřebujete nic, než trochu té selské síly, disky i přes absenci šroubků drží pevně a nevšiml jsem si ani žádných vibrací. Přestože systém chlazení se od toho v DNS-320 neliší, teploty se drží na nižší hodnotě – velký podíl na tom má právě kovové šasi.

Plusy: dobrý poměr cena výkon, kovové šasi
Mínusy: hluk, přední kryt disků

Cena: 4000 Kč

Asus NAS-M25 (recenze)

Asus je na poli síťových úložišť naprostý nováček. Nutno dodat, že prvotina není nikterak dechberoucí produkt, Asus spíše jen sonduje a oťukává možnosti. Přestože designově zařízení nevypadá špatně, bílý plast působí poměrně laciným dojmem.

Uložení disků je horizontální, leží přímo nad sebou a je mezi nimi pouze velmi malá mezera. Dá se tedy očekávat, že vrchní disk bude o něco více teplotně namáhán. V průběhu testů se to také projevilo – disk v horní pozici měl o 4 °C více než spodní.

O chlazení se stará jediný ventilátor umístěný na zadní straně úložiště, jeho zvukový projev je mírný a většinu času jsem ani nevěděl, že běží.

Konfigurační stránka je vcelku jednoduše zpracovaná a ovládání poměrně intuitivní. Pokud  si na pokročilou správu nevěříte, je k dispozici průvodce, který vás opět provede základními kroky. Pokročilé nastavení obsahuje většinu důležitých funkcí a informací, které potřebujete. Menu je opravdu smysluplně poskládané do několika málo položek.

Plusy: tiché chlazení, kvalitní zálohovací software v ceně
Mínusy: rozdílné zahřívání pevných disků

Cena: 4400 Kč

Synology DiskStation DS211 (recenze)

Synology DiskStation DS211 je dvoudiskové síťové úložiště pro domácí užití a malé firmy. Po softwarové stránce však nabízí velkou přidanou hodnotu díky operačnímu systému DiskStation Manager. Pomocí různých doplňků lze z NASu v několika málo krocích vytvořit třeba poštovní a webový server.

Tělo DS211 je vyrobeno z bílého plastu s příjemně zaoblenými rohy, jednoduchý design narušuje pouze jedna třetina předního panelu, která je vyvedena v tmavě šedé barvě. Zadní stranu pak z větší části zabírá mřížka pro větrák. Ten má průměr 7 cm a většinu času se jen tak převaluje.

Elektronika NASu je oddělena montážním plechem, disky tak nejsou přímo ohřívány od řadiče a procesoru. Šikovně umístěný větrák zasahuje do obou těchto „komor“ a dokáže tak efektivně odvádět teplý vzduch.

Plusy: systém chlazení, vysoký výkon
Mínusy: vyšší cena

Cena: 6100 Kč

QNAP TurboNAS TS-212(recenze)

TS-212 přímo konkuruje Synology DiskStation DS211. Již na první pohled jsou si tato dvě úložiště velice podobná – jen těžko se zbavíte pocitu, že od sebe inženýři z obou firem tak trochu „opisovali“. Alespoň co se konstrukce týče.

Půlené tělo je vyrobené z bílého plastu, homogenitu povrchu ruší pouze šedý pruh na přední straně. Drobných rozdílů si ale jistě všimnete, ať už je to menší mezera mezi pevnými disky, menší ventilátor nebo připojení druhého pevného disku pomocí kabelů.

Pokud se zaměříme na webové rozhraní, hodnotím jej jako spíše zdařilé, tedy pokud zavřu oči a odmyslím si všudypřítomné prohřešky vůči českému jazyku.

Množství doplňků vytváří dojem jakéhosi nadstandardu, jenže při bližším zkoumání zjistíte, že jich polovinu nepoužijete, jiné nebudou funkční a najednou jste ve stejném bodě jako u konkurence. Grafické zpracování některých aplikací ve mně vyvolává dávicí reflex. Zde má dle mého skromného názoru jasně navrch společnost Synology, ekosystém okolo jejich úložišť působí kompaktně, celistvě, přirozeně.

Plusy: nízká hlučnost, poměr cena/výkon
Mínusy: odfláknutá česká lokalizace

Cena: 4500 Kč

Thecus N2200Plus (recenze)

N2200Plus patří k tomu nejlevějšímu, co se v dané kategorii dá sehnat. I tak výrobce rozhodně nepodcenil kvalitu zpracování a přidal pár příjemných bonusů. Celé šasi je vyrobeno z kovu, výjimkou budiž přední a zadní panel, ty jsou z černého plastu.

Díky použitému materiálu zařízení působí velice robustně, celkový dojem kazí dvířka zakrývající šachty pevných disků. Poloprůhledný plast má efekt přesně opačný.

Hlavní slabinou tohoto úložiště je webové rozhraní – to má velké nedostatky jak po stránce vzhledové, tak i funkční. Pokud vás zajímají například otáčky ventilátoru, máte smůlu. Začne-li úložiště stagnovat, nezjistíte, kde je chyba – chybí správce úloh, který by alespoň částečně mohl pomoci. Podobných nedostatků je opravdu velké množství. Naopak výborně je zpracovaný systém doplňků – ty se instalují přímo z internetu a nemusíte se tak bát o jejich neaktuálnost.

Tento model zaujme nejspíš jen ty z vás, kteří nehledí na všemožná rozšíření funkcionality a nebude jim vadit hlučné chlazení – ventilátor je řízen automatikou a jeho otáčky nelze snížit.

Plusy: Zpracování, nízká cena
Mínusy: hluk, nepovedený firmware

Cena: 3500 Kč

Thecus N3200XXX (recenze)

Třídiskové úložiště, to tu ještě nebylo. Pokud se nepletu, Thecus je jediným výrobcem, který dodává zařízení s tímto počtem pozic pro disky. Robustní kovové šasi dává najevo, že rozhodně nepůjde o žádné ořezávátko. Celkový dojem opět kazí přední dvířka, světle šedý plast ve mně vyvolal vzpomínku na vietnamskou tržnici. Situaci napravuje přehledný displej na předním panelu, který zobrazuje základní informace.

O chlazení se stará ventilátor o průměru osm centimetrů, jeho zvukový projev je poměrně slabý a ruší pouze tehdy, když je v okolí absolutní ticho (typicky v noci). Pevné disky je třeba opatřit přibalenými ližinami. Díky tomu tak přicházíte o funkci hot-swap.

Webové rozhraní vychází ze stejného jádra jako u předchozího modelu N2200Plus, logicky tak přináší stejné chyby. Jako bonus k tomuto úložišti získáte licenci na zálohovací program Acronis True Image.
Z hlediska výkonu je N3200XXX spíše zklamáním. Na takovém železe jsem čekal vyšší výkon. Výraznější nárůst byl pozorován pouze u čtení malých bloků, nejednou byl v testech poražen i svým o dost slabším bratrem.

Plusy: Zpracování, Nápad (tři disky)
Mínusy: firmware, výkon neodpovídá specifikacím

Cena: 8 500 Kč

Thecus N4200Pro (recenze)

N4200Pro se nezaměřuje na domácí uživatele – Thecus jej pasoval na krále SMB (Small and Medium Business – malé a střední podniky) segmentu. I přesto jej v našem testu naleznete, vhod přijdete však asi jen náročnějším uživatelům.

Celokovové provedení se výrazně podepsalo na hmotnosti – bez disků činí 7,6 kilogramu. Úložiště ve svých útrobách skrývá dvoujádrový procesor Intel Atom D525 a jeden gigabajt operační paměti DDR3. Tento model jako jediný z testovaných ve svém těle integruje i záložní zdroj.

Tato výbava by jistě měla stačit pro rychlé výpočty redundantních dat pro vyšší variace polí RAID. N4200Pro podporuje RAID 0, 1, 5, 6 a 10, výběr je tedy skutečně široký. Volné místo lze výrazně navýšit pomocí šestice portů USB a dvou konektorů eSATA.

Z hlediska výkonu lze jen těžko něco vytknout – NAS je jednoznačně limitován maximální propustností gigabitového Ethernetu.

Přestože firmware opět vychází ze stejného jádra jako u předchozích modelů, většina nešvarů byla již opravena. Úložiště lze navíc částečně ovládat bez počítače, přímo z předního panelu.

Plusy: vysoký výkon, poměrně slušná cena
Mínusy:  Stále nedokonalý firmware

Cena: 12 400 Kč

Netgear ReadyNAS Duo v2 (recenze)

ReadyNAS Duo v2 je ještě stále žhavá novinka od společnosti Netgear. Dvoudiskové úložiště podporuje instalaci obou standardních velikostí pevných disků, navíc bez problému zvládá i hot-swap. Tento model jako jediný z testovaných podporuje připojení externích disků pomocí konektorů USB 3.0.

Celokovové provedení působí velice profesionálně, snad jen ty hrany by mohly být o něco oblejší (platí tehdy, pokud hodláte mít úložiště vystavené na viditelném místě a preferujete výraznější design), dle poslední módy.

O chlazení se stará ventilátor o průměru šest centimetrů, což k uchlazení pevných disků a řídící elektroniky bohatě dostačuje. Přední dvířka a diskové moduly jsou perforované, vzduch má tak cestu k diskům poměrně snadnou.

Nová modelová řada získala zcela nový firmware – a právě nové rozhraní je hlavním plusem i mínusem tohoto modelu. Ono je totiž opravdu líbivé, pokud bych měl vyslovit svůj skromný názor, tak bych jej označil za „sexy“.

Zcela fatálním nedostatkem je absence podpory jiných síťových protokolů, než CIFS (SMB). Měli-li jste ve zvyku používat FTP nebo NFS, máte smůlu. Tedy minimálně do vydání další aktualizace firmware – dle informací přímo od výrobce se s oblíbenými síťovými protokoly počítá, pouze jejich implementace nebyla v aktuálních verzích možná.

Plusy: chlazení, poměr cena/ výkon, USB 3.0
Mínusy: chybí síťové protokoly

Cena: 4800 Kč

Testy výkonu — FTP, CIFS

Testy výkonu – FTP, CIFS

Všechny testy výkonu probíhají s úložištěm připojeným napřímo do počítače s dedikovanou gigabitovou síťovou kartou. Chci se tím vyvarovat problémům s případným nízkým výkonem dalších prvků v síti (router, switch).

Testy slouží k porovnání výkonu jednotlivých polí RAID, dle výsledků lze jednoduše odvodit, jaké pole zvolit. Ačkoliv většinu testů vyhraje nastavení RAID 0, nemohu toto nastavení doporučit, při zničení kteréhokoliv disku přijdete o data na všech. Nasazení RAID 0 si dovedu představit pouze ve specifických případech (pravidelné zálohování do dalšího umístění, data nenáročná na obnovu, ale existují vůbec taková?).

FTP, CIFS

K testování FTP využívám FileZilla klient, na server a následně z něj se odesílá soubor o velikosti 10 GB. Všechny služby (mail server, web server, multimediální aplikace) jsou vypnuty. FTP bývá pro svou jednoduchost a (relativní) spolehlivost často využíváno pro automatické zálohování.

Při pohledu na grafy si asi všimnete, že některé hodnoty jsou nulové. V případě iSCSI je to logické, jelikož v tomto nastavení nelze nasměrovat FTP server z úložiště na disk. V druhém případě se jedná o Netgear ReadyNAS Duo v2, který bohužel v době testování FTP protokol nepodporoval.

Z grafů je patrné, že zde má jednoznačně navrch síťové úložiště Thecus N4200Pro. Aby ne, z testovaných modelů je papírově nejsilnější a odmyslíme-li si rackovou verzi od Synology, tak i nejdražší. Z výsledků bych označil za zajímavý ještě výkon Synology DS211, který předběhl všechny své dvoudiskové soupeře, při čtení se pak vyrovnává již zmíněnému N4200Pro.

ATTO Disk Benchmark, CrystalDiskMark x64 3.0

ATTO Disk Benchmark, CrystalDiskMark x64 3.0

Na testování síťových úložišť se dají využít tradiční diskové benchmarky, využil jsem dva velmi oblíbené — ATTO Disk Benchmark a CrystalDiskMark. Každý z nich testuje propustnost trochu jinak, a tak vám nabídnou ucelený obrázek o výkonu.

Při pohledu na měření sekvenčního zápisu je jasně vidět, kde je limit síťového rozhraní. Neobvyklých hodnot při práci s malými bloky dosahoval Asus NAS-M25. Zřejmě více spoléhá na cache. Synology DS211 si stále drží svou hladinu, naopak nejlevnější úložiště (DNS-320) je na tom opravdu o moc hůř.

FTP a CIFS podruhé a dvakrát

FTP a CIFS podruhé a dvakrát

Ještě jednou se podívejte na výkon zařízení při přenosu dat
pomocí CIFS a FTP, tentokrát však na zařízení budou probíhat dvě operace
současně. Cílem je ukázat, jak se úložiště bude chovat při více operacích
probíhajících různými směry.

V následujících grafech naleznete o poznání méně výsledků. Důvod je prostý, posledně testovaný Netgear ReadyNAS Duo v2 nepodporoval FTP, testy na něm tedy byly neproveditelné. Tato měření navíc byla přidána do testovací metodiky až dodatečně, některé NASy tak nebyly takto testovány.

Současné čtení FTP i CIFS

Při tomto testu je ze zařízení čten 10GB soubor ze dvou
různých umístění, stahování probíhá současně pomocí FTP (Filezilla) i CIFS
(FastCopy).

Současný zápis FTP i CIFS

Při tomto testu je do zařízení nahráván 10GB soubor ze dvou
různých umístění, nahrávání probíhá současně pomocí FTP (Filezilla) i CIFS
(FastCopy).

Současný zápis FTP a čtení CIFS

Při tomto testu je do zařízení nahráván 10GB soubor pomocí
FTP, přičemž současně dochází ke stahování jiné kopie souboru pomocí CIFS.

Současný zápis CIFS a čtení FTP

Při tomto testu je do zařízení nahráván 10GB soubor pomocí
CIFS, přičemž současně dochází ke stahování jiné kopie souboru pomocí FTP.

Současný zápis a čtení CIFS

Opět stejný scénář, tentokrát komunikaci se zařízením
zajišťuje v obou úlohách CIFS protokol (dvě instance programu FastCopy
provádějí download i upload souboru z různých umístění).

Závěr, nová metodika a čtenářský koutek

Jak jsem již předeslal, odmítám zde uvádět nějakého jednoznačného vítěze, jelikož byste v diskuzi mohli (oprávněně) namítat, že nemohu upřednostnit pouze rychlost, či naopak něco jiného. Pokud bych i přesto měl vybrat některé z těchto úložišť, volil bych pravděpodobně Synology DS211 (v případě domácího použití), protože má dostatečný výkon a zároveň opravdu bohatou softwarovou výbavu.

Nová metodika, požadavky čtenářů

Po shrnujícím testu všech síťových úložišť je ideální čas na vytvoření nové testovací metodiky. Musím se přiznat, stávající sada testů mi přijde poměrně vyhovující a větší trhliny v ní nevidím. Přidávat další syntetické benchmarky mi přijde celkem zbytečné. Rozhodně se hodlám více zaměřit na měření spotřeby, která je u takových zařízení velice podstatná a doposud byla přehlížena. Dále zvažuji měření rychlosti přenosu dat pomocí RSYNC.

Zde bych rád dal prostor vám, našim čtenářům. Články koneckonců děláme právě pro vás. Pokud vás tedy zajímá nějaká věc, která v recenzích doposud nebyla zmíněna, či byla pouze okrajově řešena v jedné větě, nebojte se ozvat v diskuzi. Pokud budou návrhy smysluplné a časově i jinak realizovatelné, rád metodiku rozšířím.

Kompletní změna postihla testovací sestavu – bylo to jednoduše potřeba. Z původního stroje nezůstalo zachováno absolutně nic. Jako základní deska byla zvolena Asus P7P55 WS SuperComputer, ta mimo jiné nadstandardní výbavy obsahuje dva čipy Realtek 8112L, které podporují „teaming“. Testy se tak zbaví jednoho ze základních úzkých hrdel (tedy pokud úložiště bude tuto funkci také podporovat).

Do desky je osazen výkonově naprosto dostačující Core i5-661 na základním taktu 3,33 GHz. Velikost operační paměti zůstala na šestnácti gigabajtech. Této kapacity je dosaženo čtyřmi moduly Kingston DDR3 s frekvencí 1333 MHz (CL 9). Operační paměť je využívána především pro potřeby RAMDisku.

Jako testovací disk poslouží nově SSD, které nabízí mnohem vyšší výkon než stávající pevné disky. Při použití klasických pevných disků by mohlo opět dojít k limitaci ze strany testovací sestavy. Pro síťová úložiště mám připraveno několik pevných disků z řady WD Caviar Blue (1 TB, WD10EALX). Konkrétní model bude doplněn.

Další výčet komponent již se samotnými testy vyloženě nesouvisí a je zde pouze pro úplnost. Elektrickou energií zásobuje sestavu Fortron Aurum M550, chlazení procesoru je řešeno věžovým chladičem Akasa Venom. Grafickou kartou je nakonec ATI Radeon HD 4850. Druhým pevným diskem se stal postarší WD Raptor 74 GB (WD740ADFD). Šasi Spire Swordfin pojmulo všechny zmíněné komponenty bez problému.

Přehled komponent v tabulce: