Test 17 LCD monitorů od 22 do 27": nově a interaktivně

Interaktivní grafy 2.0 a vývoj LCD od mrkve přes TN až po VA a IPS

Test LCD 2.0 a interaktivní grafy 2.0

Docela dlouho jsem si lámal hlavu s tím, jak vytvořit větší srovnávací test monitorů a neudělat něco buď naprosto nepřehledného či naopak zkreslujícího. Jestli se podařilo oběma oblastem, do nichž by neměl test zabřednout, skutečně vyhnout, to už samozřejmě posoudíte přímo vy. Koncepce je však taková, že test je vystavěn na recenzích nejzajímavějších monitorů za poslední dva roky, majorita recenzí přitom vznikla v posledním tři čtvrtě roce.

Ani z těchto recenzí však není v testu pouze recyklováno. Například už dříve testované monitory Dell UltraSharp U2311H, Samsung SyncMaster F2380M či HP ZR24w se dočkaly komplet nového přeměření, shodou okolností dokonce ve druhém a třetím kusu. Několik naměřených veličin také zůstalo při recenzích pouze v adresářích s výsledky (PDF reporty, logy, screenshoty) a vydolovány a do kontextu s dalšími jsou poprvé až v tomto testu. Poprvé jsem se také osmělil a v několika případech výrazně přepracoval samotný přístup k tomu, co měříme a jak to měříme.

Hlavní inovací jsou pak bezesporu interaktivní grafy. Ty už jsme na EHW s kladnou odezvou použili pro testy procesorů a jednou i pro grafické karty, rozsáhlý test tolika monitorů je další příležitostí. Navíc Lukáš Prvý vypracoval zcela novou verzi grafů, řekněme 2.0, kterou se vám po delším beta-testování pokusíme předložit. Ačkoli je nápověda už zabudována do každého grafu, přesto se v rychlosti a v bodech pokusím předejít spoustě dotazů v diskuzi pod článkem:

1. Pokud se vám nelíbí písmo se stíny, velmi snadno je vypnete v Nastavení. Máte-li ještě problémy s rychlostí zobrazování, můžete v Nastavení povypínat také animace. 
2. V základním nastavení jsou pruhy seskupeny dle úhlopříčky monitory a dále seřazeny dle naměřené hodnoty (vzestupně, či sestupně
   pak podle toho, je-li zrovna vyšší = lepší či naopak). Toto můžete snadno změnit zvolením řazení dle naměřené hodnoty v testu, seskupením třeba podle matrice apod.
   
3. Po najetí myší na některou z
   položek (třeba na HP ZR24w) se z této stane 100 %
   (základ) a ostatní položky se spočítají podle ní. Všechny absolutní
   hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí
   oblast s názvy položek (v tomto případě procesorů).
   
4. Budete-li chtít nějakou
   položku (monitor) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně
   obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat
   si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i
   pro další grafy v dalších kapitolách.
   
5. Cenu a další základní parametry (například rozlišení či úhlopříčku) můžete zobrazit kdykoliv v
   každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s
   hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda (tooltip).
   
6. Zámek základu (monitor, který
   se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty)
   aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši
   nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.
   
7. Před prvním použitím grafů si
   pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh) a v případě problém smažte i příslušné cookies.
   
8. Interaktivní grafy 2.0 jsou kompatibilní s prohlížeči Firefox (testovány verze 4.x), Opera (testováno s 11.x), Internet Explorer 8 a 9 (verze 7 a starší už nejsou podporovány) a Chrome (zde mají tooltipy hranaté rohy namísto kulatých).
   
9. V případě problémů se nejdříve ujistěte, že máte v prohlížeči povoleny skripty i cookies, dále splnění bodů 7 a 8, teprve potom nám chybu prosím co nejpřesněji reportujte. Jedná se o první ostré nasazení grafů, takže i přes delší testování autorem a redakcí při komplexnosti aplikace určitě ještě nějaké mouchy v nějaké kombinaci objevíte.
   

Zasloužená reklama:

Autorem enginu interaktivních grafů na ExtraHardware je Lukáš Prvý, který opravdu umí v makrech pro Office (VBA), JavaScriptu, XHTML a asi i v lecčems dalším neuvěřitelné věci v
krátkém čase. Budete-li na váš web potřebovat nějakou skutečnou vyšší
dívčí, můžete jej už teď kontaktovat na e-mailu LukasPrvy(zavináč)email.cz

Tekuté krystaly poprvé

Ačkoli technologie LCD (Liquid Crystal Display) určitě není
jednoznačně lepší než předchozí desetiletí nejrozšířenější obrazovková
technologie CRT (Cathode Ray Tube), dnes už v počítačových monitorech
naprosto dominuje. To můžeme říci v roce 2011, možná jsme mohli i o pět
let dříve, ale objev základního prvku, tekutého krystalu, se datuje už do roku
1888. Tehdy Friedrich Reinitzer objevil tekuté krystaly po extrakci
cholesterolu z mrkve. Další vývoj vedoucí až k dnešním LCD obrazovkám
ovlivnila dílčími úspěchy celá řada vědcům, ale první LCD displej se připisuje
až Georgovi H. Heilmeierovi, roku 1964 a tzv. DSM.

TN v letech sedmdesátých = kvalita

Určitě si ale nepředstavujte displej s barvami, a byť
třeba jen VGA rozlišením. Vrstva tekutých krystalů byla na začátku napětím
určitým způsobem uvedena do jakéhosi výchozího (smazaného) stavu a následně
bylo třeba silnějšího proudu pro změny. O šest let později byla ve Švýcarsku
patentována technologie TN (Twisted Nematic), která začala nahrazovat (proti
ní) velmi nekvalitní a energeticky náročnou DSM.

O několik let později už světlo světa spatřil první LCD s aktivní
matricí, tedy displej obsahující vrstvu tzv. TFT (Thin Film Transistors).
Tranzistory (dříve typicky z kadmia a selenu, CdSe) udržovaly elektrický stav
pixelu, zatímco okolní mohly být aktualizovány. Oproti pasivním displejům se
jednalo o velký pokrok takřka ve všech hlediscích: v barevném rozsahu,
odezvě, ostrosti i kontrastu.

Obecné schéma obrazovky LCD (zdroj Wikipedia):

1. Vertikální polarizační filtr
2. Skleněný substrát
3. Vrstva tekutých krystalů
4. Skleněný substrát
5. Horizontální polarizační filtr
6. Reflexní vrstva odrážející
   obraz směrem k pozorovateli

Přečtěte si také

• Rozebrali jsme LCD panel. Chcete vědět, jak funguje?
• Jak fungují monitory (CRT, LCD a plazma)

 

15 let od uvedení VA a IPS

Dalších dvacet let si lidstvo s tímto stavem LCD
(samozřejmě s drobnými pokroky) vystačilo, než v roce 1996 mamutí
společnosti Fujitsu a Hitachi přišly se svými technologiemi nahrazujícími TN. Fujitsu
rozdělila pixely na domény a především nejdříve přišla s typem matrice, v níž
tekuté krystaly přirozeně zůstávají ve vertikální poloze (černá), dokud není
přivedeno napětí a buňky nezmění svou polohu na horizontální a propustí světlo (bílá).
Mluvíme o technologii VA (Vertical Alignment).

Prvním krokem vývoje VA bylo tedy rozdělení pixelů na
synchronní domény, čímž se VA zbavila neřesti velmi slabých pozorovacích úhlů a
vznikla MVA (Multi-domain VA). MVA dále rozvíjely společnosti AU Optronics a
Chi Mei Optoelectronics. Obě zavedly svou variantu OverDrive a výsledky s lepší
odezvou pojmenovaly P-MVA a S-MVA. AU Optronics pokračuje ve vývoji MVA i dnes,
po rozdělení na více domén a uvedení A-MVA došlo k dalšímu zlepšování
pozorovacích úhlů a barevného podání.

Matrice v monitoru iiyama ProLite X2472HD (pravděpodobně A-MVA5 a modul M240HW02 V1 od AU Optronics).

Alternativu MVA si pod svá křídla vzal Samsung. PVA (Patterned
VA) na první pohled podle struktury od MVA nerozeznáte, ale ve výrobě i
výsledných parametrech rozdíly najdete. V obecné rovině PVA sdílí výhody i
nevýhody MVA, obě trpí nemocí VA: z kolmého pohledu jsou detaily ve stínech
ztraceny a dochází k jejich slití do tmavé (černé) barvy. Jevu se říká
off-centre contrast (či color) shift, protože stačí malá odchylka od kolmého
pohledu a už vidíte něco jiného, nebo také black crush. Jak PVA, tak MVA
excelují v kontrastním poměru a u dnešních monitorů dosahují často statického
kontrastu kolem 3000:1

S-PVA je zkratkou pro Super PVA a hlavním vylepšením je zavedení
technologie pro zlepšení odezvy. Změnil se také tvar tekutých krystalů a
uspořádání subpixelů, S-PVA by měla mít o něco lepší pozorovací úhly než
tradiční PVA. Před pár lety Samsung přišel s levnou variantou PVA
označenou jako cPVA. Na makrofotografiích rozeznáte zase trochu jinou strukturu
pixelů, ve výsledku jsou pozorovací úhly i černá velmi podobné S-PVA. Monitory
s cPVA se však zatím omezují na pokrytí prostoru sRGB, širší gamut zůstává
výsadou dražších S-PVA.

Nejméně vážných vad aneb In Plane Switching

Ale ještě zpátky do roku 1996. Hitachi šla na celou
problematiku trochu jinak. Krystaly jsou orientovány naopak horizontálně a
elektrický náboj je aplikován na oba jeho konce. Pro změnu orientace a
propuštění světla je tedy třeba dvou tranzistorů, a proto jsou IPS (In Plane
Switching) energeticky náročnější než VA.

Výhodou IPS už v počátcích byl fakt, že nabízela nejen
plnohodnotných osm bitů pro barevný kanál, ale především nejlepší pozorovací
úhly ze všech tří nejvíce rozšířených technologií LCD. IPS se také dále
rozvíjela a v posledních letech bude asi nejvíce těchto panelů vyráběno u LG
Display. Přes E-IPS (či AS-IPS, především vyšší kontrast) a S-IPS (Super IPS,
především rychlejší odezva) se technologie dopracovala k H-IPS (Horizontal
IPS).

H-IPS zmírnila dva neduhy této matrice díky vyšší
propustnosti světla. Snížila se tak nutnost vysokého podsvícení (s průvodními
efekty jako zahřívání a spotřeba a zlepšil se tak kontrastní poměr až na 1000:1
(černá je více černá, méně svítí). H-IPS byla dále rozvíjena dvěma směry.

Poptávka po levné technologii blížící se cenou TN se dočkala
odezvy nejen u Samsungu (cPVA), ale právě i u LG. Tak vznikla e-IPS, kde
písmenko e na začátku je malé úmyslně, aby se odlišila od starší a zcela jiné
E-IPS. Dobrým výkladem této zkratky je Economy, jelikož kromě nízké ceny má
e-IPS třeba neduh v mírně horších pozorovacích úhlech než třeba S-IPS.

Hlavní
přednost IPS tkví v pozorovacích úhlech. Homogenita zobrazení při
různých úhlech je důležitá také při větší úhlopříčce LCD
a/nebo bližší pozici uživatele. Zdroj: LG Displays

Je tu také H2-IPS, tedy druhá generace H-IPS. Tuto zkratku
používá asi jen HP a my se jen můžeme dohadovat, jestli je to opravdu jen jiný
název pro e-IPS. Dražší novinkou na téma H-IPS je p-IPS a zatímco e-IPS může
být Economy, p-IPS je performance. Jak název naznačuje, bude se jednat o lepší
a také dražší technologii než e-IPS. Společnými znaky bude propustnost světla
(a příznivá spotřeba), kontrastní poměr kolem 1000:1, ale rozdíl tkví (dle mého
dohadu) v použití jiných polarizačních vrstev a tím snad širším pozorovacím
úhlům a také v existenci panelů s 10 bity na barevný kanál (zřejmě výhradně osm
bitů pro barevný kanál nativně a dva bity dopočítány pomocí A-FRC).

Jak VA (MVA, PVA a další), tak IPS (H-IPS, AS-IPS apod.)
jsou ve většině podstatných aspektů dokonalejšími než TN, stále však mají
spoustu slabin. IPS nedosahují takového kontrastu a podání černé jako VA, VA
zase ještě více bojují s odezvou a do jisté míry i pozorovacími úhly. I
proto se naše oči stále častěji upírají na technologie jako OLED, zvláště když
už jsou na světě demonstrace 40palcových obrazovek AMOLED. Tato hudba
budoucnosti však už přímo spojitost s testem nemá.

Použité zdroje a další čtení

Liquid crystal display, Wikipedia
en.wikipedia.org/wiki/Liquid_crystal_display

Panel Technologies – TN Film, MVA, PVA and IPS Explained, Simon Baker, TFT Central
tftcentral.co.uk/articles/panel_technologies.htm

Parametry testovaných monitorů

Parametry testovaných monitorů

Všech 17 monitorů jsme napěchovali to jedné velké parametrové tabulky. V ní najdete nejen podstatné údaje o ceně, rozměrech, hmotnosti či použité matrici, ale také sepsané důležité a jinde v testu nezmíněné ověřené počty vstupů, možnosti polohování či detaily o nabídce OSD.

Pokud vám forma tabulky v PNG nevyhovuje, máme tu ještě verzi přímo v HTML. Kvůli šířce sloupce pro článek nebylo možné dát všechny monitory vedle sebe.

Ceny byly zjištěny v e-shopech Alfa.cz a Alza.cz (nejnižší cena monitoru skladem, včetně DPH) dne 18. května 2011.

Recenze

1. LG Flatron W2220P: Kvalitní e-IPS panel za 5500 Kč

2. Samsung SyncMaster PX2370: Kvalitní TN není fikce

3. cPVA Samsung F2380M vs. cPVA Eizo a e-IPS Dell

4. Dell UltraSharp U2311H: 1080p e-IPS pod 8000 Kč

5. NEC MultiSync EA232WMi: recenze IPS LED za 7500 Kč

6. Eizo Foris FS2331: test cPVA pro hráče a multimédia

7. Test 2× LCD BenQ VA LED: VW2420H a BL2400PT

8. 24" VA LED z Japonska a pod 5500 Kč: iiyama X2472HD

9. HP ZR24w: ideál na domácí grafiku

10. Asus PA246Q: přišel konečně zabiják Dellu U2410?

11. Dell UltraSharp U2410: skvělý obraz i možnosti

12. NEC PA241W: 10bitový p-IPS panel s poměrem 16:10

13. Eizo Foris FX2431: test S-PVA pro hráče i do obýváku

14. Fujitsu P27T-6 IPS: obří rozlišení, pivot i wide gamut

15. 2560 × 1440 bodů na IPS za 19 000 Kč: Dell U2711

16. NEC PA271w: 10bitový vládce moderních 27"

17. Eizo FlexScan SX2762W: těsně pod monitorový Olymp

Testovací metodika

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním
případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň
částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite
eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním
nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje
kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se
teplotě barev
6500 K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2 a u pozdějších testů 120 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů,
barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K
těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou
práci na VUT vytvořil náš dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).
Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných
kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé
platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve
dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti
krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a
230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou
přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není
schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které
zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování
nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině
můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak
světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci
se velmi pěkně pozorují např. problémy některých S-IPS panelů s nejtmavšími
odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými
přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém
přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován
měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných
sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány.
Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení.
Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení
jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který
najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této
aplikaci zobrazím síť 5 × 3, v níž
probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na hodnotu kolem 130 cd/m2 pro střed, aby v průměru monitor svítil zhruba 120 cd/m2. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny
do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je
věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního
průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s
odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255
(šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG –
gray-to-gray). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se
krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není
možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

 

Za zapůjčení optické sondy X-Rite i1 Display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení

Homogenita podsvícení samozřejmě ovlivňuje spoustu dalších parametrů (byť ne se zcela přímo úměrou) jako barevnou rovnoměrnost nebo rovnoměrnost teploty barev.

Monitor je sondou i1 Display 2 přezkoumán v patnácti kontrolních bodech a hodnotíme jak průměrnou odchylku od průměrné naměřené hodnoty podsvícení (cd/m2), tak odchylku maximální. To je kritérium snad ještě podstatnější, protože pokud vám na v průměru docela rovnoměrně podsvíceném monitoru jeden roh či jedna strana třeba oproti středu skoro svítí velmi málo, může to být rušivé při sledování filmů či her a práci znesnadňující při editaci fotek, videa či obecně práci s grafikou.

Pro lepší ilustraci rovnoměrnosti podsvícení jsme pomocí interpolace z hodnot v měřících bodech vytvořili také jakési mapy podsvícení. Pokaždé platí stejná legenda, kterou lze ve stručnosti vysvětlit takto: obrazovka pokrytá z drtivé většiny bílou či velmi světle žlutou barvou se dá označit za rovnoměrně podsvícenou, nádechy světle zelené už jsou odchylky, které mohou být pro profesionální grafiky neakceptovatelné, tmavě zelené či dokonce zelenomodré plochy už jsou tak velké odchylky podsvícení, že je velmi snadno zpozorujete i necvičeným okem. Stačí jakákoli jednolitá barevná plocha a tmavý roh (typicky) působí, jakoby byl vyveden jinou, o několik odstínů tmavší, barvou.

Asus PA246Q, 120 cd/m2

BenQ BL2400PT, 120 cd/m2

BenQ VW2420H, 120 cd/m2

Dell UltraSharp U2311H, 120 cd/m2

Dell UltraSharp U2410, 150 cd/m2

Dell UltraSharp U2711, 120 cd/m2

Eizo Foris FS2331, 120 cd/m2

Eizo Foris FX2431, 120 cd/m2

Eizo FlexScan SX2762W, 120 cd/m2

Fujitsu P27T-6 IPS, 120 cd/m2

HP ZR24w, 120 cd/m2

iiyama ProLite X2472HD, 120 cd/m2

NEC MultiSync EA232WMi, 120 cd/m2

NEC MultiSync PA241W, 150 cd/m2

NEC MultiSync PA271W, 120 cd/m2

Samsung SyncMaster F2380M, 120 cd/m2

Samsung SyncMaster PX2370, 150 cd/m2

Barevné odchylky, slévání barev, kontrast, úroveň černé

Barevné odchylky

Barevné odchylky od sRGB zjišťujeme pomocí kolorimetrické sondy i1 Display 2, jejíž zřejmě dostačující přesnost jsme se pokusili ověřit srovnáním se spektrofotometrem v článku Měření barev na LCD: i1 Display 2 vs. ColorMunki. V grafu je zastoupena nejlepší hodnota (nejnižší odchylka) zaznamenaná v některém z předvolených režimů (někdy sRGB, někdy 6500K apod.).

Widegamutové monitory je zajímavější srovnat proti profilu AdobeRGB. To jsem však stihl zatím jen u tří monitorů, takže grafy průměrné a maximální odchylky jsou trochu prázdné.

Pokud vás zajímá, jak jsou právě widegamutové monitory schopny emulovat prostor sRGB, musíte zavítat do jednotlivých recenzí monitorů, jež vás zajímají.

Kontrast

V jediném grafu kontrastního poměru najdete maximální naměřenou hodnotu tzv. statického kontrastu. Nepočítáme tedy poměry mezi různými obrazovkami, jako to dělá marketing výrobců pro nesmysl zvaný dynamický kontrast. O tom, jak je kontrast stabilní, pak hovoří srovnání kontrastního poměru při jasu 120 cd/m2 a pak při minimálním nastavitelném jasu. Druhé srovnání samozřejmě neberte jako přímé: zatímco u některých monitorů pod 120 cd/m2 jas už nesnížíte, jinde jde až pod 10 cd/m2 (LED NEC EA232WMi) a vyšlo by jim v grafu velmi odrazující číslo.

Úroveň černé

Úroveň černé měříme jak při jasu 120 cd/m2, tak při minimálním jasu. Důležitý aspekt pro milovníky nočních filmů podobně jako kontrast favorizuje VA nad IPS.

Slévání barev

Slévání barev taktéž zkoušíme na testovacích obrazcích LCD testeru od Jirky Švece, tam také počítáme počet nerozlišených (slitých) čtverečků odstínů černé/šedé (K), červené (R), žluté (Y), zelené (G), zelenomodré (C), modré (B) a fialové (M). Ideálně by monitory měl ve svém sloupečku mít na střídačku 0 (= rozliším i nejtmavší odstíny) a 255 (= rozliším i nejsvětlejší odstíny).

Odezva

Odezva

Odezvu měříme pomocí osciloskopu a software od ETC a vždy při maximálním jasu. Jen tak jde alespoň většina hodnot odečíst, v některých případech ale nepomáhá ani změna měřítka. Pár dříve testovaných monitorů je v některých případech trochu poškozeno (nebo
naopak vylepšeno) odečtením hodnoty přímo z měření programu od ETC. Je
třeba ručně nastavit hodnoty podle standardu VESA (ukázka je na přechodu
bílá-černá-bílá) a počítat s naznačenými 10 %. Dále se naše výsledky mohou odlišovat také tím, že pokud monitor vykazuje použití OverDrive, bereme hodnotu odezvy až na sestupu (či naopak vzestupu na opačné hraně) křivky vychýlené OverDrive (a nikoliv už před ní).

Níže můžete vidět už rovnou sečtené hodnoty rise + fall, tabulka zájemcům ukáže distribuci času mezi náběžnou a sestupnou hranu signálu. Přechod 0–255–0 znamená černá–bílá–černá, 0–50–0 potom černá–šedá–černá, 75–180–75 šedá–šedá–šedá a 127–255–127 pak šedá–bílá–šedá. Měli bychom tak mít políčeno jak na pomalé monitory s matricí TN, tak VA či IPS.

NEC PA271w bohužel nemám naměřen, v době jeho recenzování jsem ještě nebyl s osciloskopem kamarád. Ve většině recenzí najdete také subjektivní dojmy z odezvy (často při hraní rychlé hry Unreal Tournament 3), ty jsem do souhrnného testu nepřenesl.

 

 

 

 

 

 

 

Monitory v recenzích testujeme i pomocí PixPerAn, v testu čitelnosti pohyblivého textu se často ukáží případné artefakty způsobené ne úplně zdravou implementací OverDrive.

 

Regulace jasu, spotřeba (příkon)

U měření průběhu jasu a s ním spjatém měření průběhu spotřeby (příkonu)
jsem konečně dokončil dvě důležité přeměny oproti starším recenzím.
Jednak už jsou všechny monitory měřeny při nativním (továrním) kontrastu
a ten není uměle snižován na 50 % (což u monitorů s kontrastem
nastaveným z výroby třeba na 80 % ústilo v poněkud zajímavý průběh a
trochu nerealisticky nízkou spotřebu i min. jas) a také v grafech už
srovnávám konečně i přímo příkon při absolutních hodnotách jasu.

Regulace jasu

Jas bílého bodu je měřen vždy uprostřed monitoru a vždy až po jeho dostatečném zahřátí. Ponechán je jak nativní kontrast, tak výchozí (tovární) režim a barevný profil.

 

 

Ještě kompletní průběhy pro každý monitor tabulkou:

Spotřeba (příkon)

Pro měření příkonu monitoru využíváme zásuvkový wattmetr FK Technics a běžná krajinná tapeta znamená obrázek číslo 6 ze sady tapet Hamada Darwishe pro Windows Vista.

 

 

 

Opět máme i kompletní výsledky pro každý monitor, tedy až na měření s tapetou, které děláme až od podzimu 2010. Rozdíl se i IPS a VA ale vejde do tří wattů i při vyšším jasu.

 

 

Pozorovací úhly

Pozorovací úhly

Začněme srovnáním, které zájemce o sledování monitoru například z postele zcela jistě odradí od technologie TN. Pamatujte ale, že pozorovací úhly jsou při velikosti dnešních úhlopříček (a faktu, že typicky nesedíte pět metrů od něj, abyste skoro kolmo sledovali i okraje) hrají roli i při běžném sezení u monitoru za stolem.

TN (Samsung SyncMaster PX2370):

 

Jelikož PX2370 patří mezi TN s nejlepšími pozorovacími úhly mezi monitory s touto matricí vůbec, ukážeme vám ještě jednoho typičtějšího zástupce.

TN (LG Flatron M2380D):

 

Na druhou stranu jsem měl na stole už TN, u kterého spodní úhel nebyl vůbec problém. To proto, že panel byl osazen „vzhůru nohama“ a schytal do pohled seshora. To je ale podle mě lepší možnost.

S-PVA (Eizo Foris FX2431):

 

H2-IPS (HP ZR30w):

Srovnání obrazcem s barvami by mohlo vyznít tak, že VA i IPS jsou si v pozorovacích úhlech rovny. Není tomu tak, ale na jejich rozlišení je třeba použít jiný příklad.

IPS

Začneme s Dellem U2711, který v tomto případě zastupuje IPS. A to docela obecně, jen u některých levnějších (jako třeba u Dell U2311H) počítejte na černé s výraznějším modráním rohů.

VA

Zástupcem matrice VA bude A-MVA od AU Optronics v monitoru BenQ BL2400PT. Vlastnosti
VA bohužel obejít nejdou, a tak musíte myslet na jev zvaný off-centre
contrast (či color) shift anebo někdy také jen black crush (týká se však
všech tmavších tónů). K demonstraci jsem si tentokrát přizval notoricky
známý obrázek želvy (zkuste na svém LCD sami).
Na PVA a MVA lze pozorovat, že z čelního pohledu jsou některé tmavé
tóny slity do černé a zase už z poměrně malého ze středu detaily vidíte,
ale barvy se rychle stávají vyprané a kontrast se snižuje.

Další demonstrace off-centre contrast shift u VA

Majitelé monitorů s matricí VA, kterým se třeba příklad s želvou nezdá, si mohou zkusit následující :

• Z rozhovoru s NECem si stáhněte tu větší fotografii pana Hrušky z NEC Displays, zde je přímý odkaz
  na zmíněnou fotku (panu Hruškovi se za využití k příkladu omlouvám, ale
  zrovna jsem na to sám na BenQ A-MVA LED narazil).
• Nyní si fotografii na svém monitoru otevřete třikrát vedle sebe.
• Nesedíte-li deset metrů od monitoru, musíte jasně vidět, jak je
  fotka uprostřed jiná než na krajích – jak se na krajích ztrácí opálení. Plaťovky jdou do šeda a ale nyní jsou naopak vidět detaily v tmavých částech (s tím
  nic neudělá ani kalibrace, ani to není o kusu, dokonce je to stejné na
  VA od AUO, Samsungu i jiných).

Verdikt a doporučení

Verdikt a doporučení

Peloton roztáhl LG Flatron W2220P. Ačkoli někteří z vás ohrnou nad 22" nefullhádé nos, není to na místě. Pracovní plocha na 1680 × 1050 px není v praxi o moc menší a W2220P je kvalitní všestranně použitelný monitor. Dalším trochu osamoceným monitorem byl PX2370 od Samsungu. Jediný monitor s matricí TN zařazený do testu si ve spoustě grafů vedle velmi dobře. Samsung ale designu obětoval polohování, nejspíše také cenu a za podobné peníze už můžete dnes přemýšlet o stejně velkém e-IPS či VA.

Jedním z nich je třeba BenQ BL2400PT, který i v tomto testu udržováním stále velmi atraktivní ceny a souborem funkcí i kvalitního obrazu udržuje pozici oceněného monitoru. Smart Buy tedy BL2400PT pořád patří, ale při jeho koupi byste měli mít na paměti tři věci: není pro hráče vyžadující opravdu rychlou odezvu, není pro grafiky, kterým vadí slabina VA (off-centre contrast shift) a není pro ty, kdo si monitor neumí alespoň trochu barevně nastavit, jelikož to BenQ tak úplně dobře nezvládl. Doplněk této množiny bude za dané peníze nadšen.

Nad BenQ BL2400PT se nachází o trochu dražší iiyama ProLite X2472HD, bohužel pro Japonce není vyšší cena omluvena lepšími výsledky. ProLite X2472HD můžeme srovnávat spíše se stylovým BenQ VW2420H (nulové polohování, zato pořádný kus lesklého piana), i tak má horší rovnoměrnost podsvícení, nemá českou nabídku a vůbec zaostává ve spoustě věcí mimo naměřeného kontrastu. Samsung SyncMaster F2380M se pomalou odezvou a vysokým kontrastem VA podobá oběma zmíněným, od uvedení BenQ VA LED to se svojí trochu vyšší cenou a ničím zvláště lepším má také těžké.

To naopak další dva třiadvacetipalcové monitory, Dell UltraSharp U2311H a NEC MultiSync EA232WMi, jsou těsně na hranici ocenění Smart Buy. U2311H je jeden z nejlevnějších 23" IPS (překonán monitorem LG IPS231, podobně jako dříve byl zastíněn Dell 2209WA právě Flatronem 2220P; IPS231 mimochodem dnes konečně dorazí do redakce na recenzi) a ve všem je tak nějak nadprůměrně dobrý. Ve všem kromě rovnoměrnosti podsvícení a také chování černé v noci z úhlu opravdu není hezké. NEC EA232WMi má naopak podsvícení velmi dobré, s LED umí jít na neuvěřitelně nízký jas a celkově je to povedený monitor. Jeho slabinou je trochu odezva a také přeci jen příplatková cena za preciznost NECu (stojan, OSD apod.).

Dalším osamoceným vojákem v poli je HP ZR24w. Dříve oceněný monitor spadnul cenou pod 8500 Kč, přesto znovu ocenění nedostane. Má sice panel IPS, sympatické rozlišení 1920 × 1200 px (16:10) a zmíněnou atraktivní cenu; přeci jen se ale omezuje na prostor sRGB (další testované 24" jej přitom umí výborně emulovat), i u dalšího kusu jsme narazili na větší odchylku v rovnoměrnosti podsvícení a jas sice lze snížit více než třeba u Dellu U2410, jenže skoro stejně (málo) jako u Asusu PA246Q. A ten je jinak ve všem lepší.

Asus PA246Q je sice takovým klonem Dell U2410 a největší slabinu jinak výborného UltraSharpu pouze malinko vylepšil (mluvím o příliš vysokém minimálním jasu), v kontextu sedmnácti testovaných monitorů však vychází na vypíchnutí. Nebude-li vám zmíněná slabina příliš na překážku, můžeme tento 24" monitor s 1920 × 1200 px doporučit všem od hobby grafiků až po hráče. A samozřejmě to samé platí i pro Dell U2410, který má stejný panel, většinu stejných parametrů i výsledků, jen je s tím jasem ještě trochu horší, na PA246Q mu schází šikovná funkce QuickFit (náhledy reálné velikosti fotek, formátů papíru apod. jako OSD) a záruku na nula vadných pixelů, kterou poskytuje Asus, kontruje svou zárukou s vyřešením do dalšího pracovního dne.

Trochu jsme přeskočili obě herní a multimediální Eiza. 23palcový FS2331 od doby recenze podstatně zlevnil, takže pokud chcete rovnoměrný VA, na němž by díky opravdu dobře udělaném OverDrive šlo také hrát, klidně o něm uvažujte. Jen nechtějte polohování. To umí až FX2431, celkově výrazně lepší monitor než FS2331. Jeho cena však předčí i ledasjaké grafické monitory konkurence.

Za cenu FX2431 byste si mohli koupit třeba 27palcový Fujitsu P27T-6 IPS a k němu ještě HP ZR24w, aby bylo něco rychlého na hraní her. Tím jsem zmínil hlavní přednost i slabinu bílého Japonce. Stejný panel jako má třeba Dell U2711, tedy p-IPS s krásnými 2560 × 1440 pixely koupíte výrazně levněji než konkurenci a přitom toho tento monitor umí hodně a je také slušně továrně nastaven. Mimo pomalejší odezvy nás mrzí pouze bílá varianta, ale i tak je Fujitsu P27T-6 IPS jasným držitelem Smart Buy. Články o něm máme na EHW hned dva, takže už asi dobře víte proč.

Dell UltraSharp U2711 bude pak nutným příplatkem pro všechny, kteří chtějí černý monitor, a nemohou tak sáhnout po Fujitsu P27T-6. Vrcholným soubojem je bitva zbylých dvou sedmadvacítek, Eizo FlexScan SX2762W a NEC MultiSync PA271W. Oba mají skvělé funkce a úžasnou rovnoměrnost podsvícení. Ve funkcích a doprovodném software se dost podstatně liší, ale to se dočtete v samostatných recenzích. Zde na základě rozdílů v provedení a pořád ještě i ceně přiřknu medaili NECu, který tak u PA271w uhájil We want it! U Eiza mě prostě zamrzely ty dva větráčky, rámeček mohl být tenčí (pro spojovače monitorů) a za rozdílové tisícovky si třeba můžete k monitoru koupit kolorimetr.